Lidé, kteří žádají o azyl na jižní hranici Spojených států, musejí na vyřízení žádosti počkat v Mexiku. Jde o nové opatření po podpisu dohody mezi oběma zeměmi, která zpřísňuje pravidla pro migranty. Mexiko k ní před měsícem dotlačila hrozba zavedení amerických cel. Mexická města u hranic ale nejsou na příval migrantů připravená, některé oblasti jsou navíc proslulé vysokou kriminalitou.
Mezi oblasti, do kterých se migranti vrací čekat na vyřízení žádosti o azyl, patří třeba Nuevo Laredo ve státě Tamaulipas – město ovládané kriminálními skupinami, kde bývají žadatelé o azyl terčem násilí.
Situaci zhoršuje i to, že příhraniční města na další příval migrantů nejsou připravena. Stávající ubytování nestačí a na nové nejsou peníze. „Myslím, že i kdyby tady ve městě našli 50 ubytoven, stále to nebude dost. Mluvíme totiž o stovce lidí, co přijde za jediný den,“ říká ředitel jednoho z mexických center pro migranty Aaron Mendez.
Nová pravidla zavedla dohoda mezi USA a Mexikem z letošního června. Jen v prvním červencovém týdnu úřady vrátily do Mexika více než 18 tisíc převážně středoamerických uprchlíků. Podle svědectví Lékařů bez hranic si zločinecké skupiny žadatele o azyl vyhlédnou hned, jak přijedou. Pod výhrůžkami smrtí mnoho z nich nutí k otrocké práci nebo je sexuálně zneužívají.
„Od té doby, kdy prezident Obrador podepsal dohodu s Trumpem a nasadil Národní gardu, se lidé rozdělili na dva tábory. Jedna část to schvaluje, protože si myslí, že migraci je třeba zastavit. Ta druhá říká, že je hrozné, jak se podřizujeme Spojeným státům,“ uvedl Roy Campos, ředitel výzkumné agentury Mitofsky.
Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora zatím stále podporuje až 72 % procent voličů.
