Pokud v zářijových německých volbách zvítězí sociální demokracie (SPD), země nebude usilovat o zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024, zdůraznil šéf SPD a kandidát na kancléře Martin Schulz. Aby dávali evropští spojenci víc a obranu, požaduje hlavně nový americký prezident Donald Trump, který dříve varoval, že by USA v extrémním případě nemusely dodržet své závazky.
„Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení. Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat,“ okomentoval Schulz dohodu členských zemí NATO ze summitu ve Walesu v roce 2014.
Závazek dodržuje jen pět států Aliance
V závěrech summitu stojí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Západní politici závazek většinou vykládají tak, že by členské státy skutečně měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu, což nyní dělá jen pět států Aliance.
Podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) se Berlín bude snažit závazek splnit. V současné době na obranu dává asi 1,2 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o více než 20 miliard eur.
„Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala,“ nechal se slyšet Schulz, podle něhož je spíše než zbrojení potřeba odzbrojení.
Nerealistické, tvrdí šéf německé diplomacie
A někteří politici mu dávají za pravdu. „Myslím, že je zcela nerealistické předpokládat, že by Německo mohlo mít roční vojenský rozpočet přes 70 miliard eur (1,89 bilionu korun). Neznám v Německu politika, který by věřil, že je to možné či vůbec žádoucí,“ konstatoval už dříve šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel.
Dvě procenta HDP na obranu nedává ani Česká republika. Ministr obrany Martin Stropnický je ale přesvědčen, že by tak do roku 2025 činit mohla. Zatím platí vládní závazek zvýšit výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP do roku 2020.
Americká administrativa už delší dobu upozorňuje na nízké obranné výdaje především evropských spojenců. Po Trumpově nástupu ale diskuse nabrala na intenzitě.
V polovině února například nový ministr obrany James Mattis varoval, že pokud evropští spojenci ve věci nepostoupí, mohly by USA přehodnotit svou stávající úroveň zapojení do činnosti bloku.
„Zvyšování obranných výdajů není snahou potěšit Spojené státy. Jde o vyšší investice do evropské bezpečnosti. Protože to je pro Evropu důležité. Evropa je blízko zmatkům a násilí, které sledujeme v severní Africe, na Blízkém Východě, v Iráku, v Sýrii. A Evropa je blízko asertivního Ruska, které je ochotné vůči sousedům používat sílu,“ připomněl nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
