Venezuelská opozice zahájila 24hodinovou celonárodní stávku proti vládě prezidenta Nicoláse Madura, která se snaží zbavit parlamentu. Očekávají se tvrdé střety odpůrců s přívrženci prezidenta. Policie pravidelně brutálně potlačuje už více než tři měsíce trvající protesty.
Venezuelská celostátní stávka: Policie dostala pokyn „zasadit úder špinavým krysám“
Celonárodní protivládní stávka ve Venezuele (zdroj: ČT24)
Stávka bude podle všeho největším protivládním protestem od zahájení nynějších demonstrací. Odpůrci prezidenta začali už ve středu večer budovat v ulicích měst zátarasy, řidiči autobusů přestali jezdit a doprava se částečně zastavila.
Protestní jednodenní stávku vyhlásila koalice dvou desítek opozičních politických stran po nedělním referendu, v němž se zhruba sedm milionů voličů z celkových 19 milionů, tedy více než třetina, vyslovilo proti Madurovu záměru vytvořit nový zákonodárný orgán.
Nebyly vypsány už dvoje volby, které dle ústavy měly být vypsány – volby guvernérů a volby lokální, takže lidé se skutečně chtějí postavit za to, aby v zemi vládla demokracie a principy, které evidentně porušovány jsou.
Tlak na socialistického prezidenta roste
„Vyzýváme všechny k masivní demonstraci bez násilí, ke všeobecné čtyřiadvacetihodinové stávce jako mechanismu k dalšímu tlaku, který bude pokračovat příští týden manifestem k obnovení veřejného pořádku,“ uvedl opoziční poslanec Freddy Guevara.
GALERIE
Venezuela
Do ulic zřejmě vyjdou i příznivci vlády, která při podobných příležitostech organizuje mítinky na svou podporu. Bezpečnostní složky podle místních médií dostaly příkaz jakýkoli protivládní protest tvrdě potlačit. „Musíme uhasit ten oheň. Ve čtvrtek zasadíme tvrdý úder těm špinavým krysám,“ citoval opoziční deník El Nacional z pokynů policistům.
Jádrem konfliktu provázeného násilnostmi, které si už vyžádaly zhruba 100 lidských životů, je Madurova snaha zrušit parlament. Ten po volbách od loňského ledna ovládá opozice. Nahradit ho má Ústavodárné shromáždění, do něhož jsou volby vypsány na 30. července.
GALERIE
Pouliční válka v Caracasu
Opozice chce vládu národní jednoty
Odpůrci vlády se obávají, že prezident si chce touto cestou posílit moc a postupně v zemi vybudovat diktaturu. Opozice chce stávkou zahájit novou fázi svého boje za demokracii, která by měla pokračovat ustavením vlády národní jednoty a jmenováním nových členů nejvyššího soudu.
„Na rozdíl od diktatury nikdy nedopustíme diskriminaci nebo perzekuci těch, kteří sympatizují s jinými politickými organizacemi. Naopak společně vytvoříme vládu národní jednoty. Politická práva budou daná ústavou,“ konstatoval zástupce lídra koalice opozičních stran Henry Ramos Allup.
Režim je za 19 let u moci tak dobře prorostlý do armádních a policejních složek, že pokud se drolí, tak jsou to zatím jen dílčí jednotlivci, kteří se vyjadřují proti vládě – a ti jsou hned zavíráni. Takže ostatní se spíš bojí, byť třeba nesouhlasí.
Stovka členů kolumbijského a chilského parlamentu mezitím podala k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu stížnost na Madura. Tribunál žádají, aby zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti, jichž se podle nich dopustil zásahy proti opozici i vyvoláním krize, kdy se obyvatelstvu už několik měsíců nedostává potravin a léků.
Je to daň za nezávislost, komentuje Maduro problémy
Venezuelský prezident se hájí tím, že stávajícími potížemi země platí za svou nezávislost. „Máme se podřídit vládě impéria severu nebo pravicového fašismu z kontinentu? Nebo budeme hrdí a vzpřímení a říkat si potomci Simona Bolívara, kteří vládnou ve Venezuele sami sobě?“ ptal se prezident.
Maduro je terčem široké mezinárodní kritiky, americký prezident Donald Trump Caracasu pohrozil ekonomickými sankcemi, pokud se Maduro pokusí přepsat ústavu. Další protivládní akcí opozice má být v sobotu masová demonstrace v Caracasu.