Atény - Řecký premiér Alexis Tsipras v televizním rozhovoru hájil pondělní dohodu uzavřenou s eurozónou. Jak nicméně dodal, nevěří v ni a podepsal ji kvůli tomu, aby se vyhnul možné katastrofě. Dohoda je podle Tsiprase velmi tvrdá, nicméně také jediný způsob, jak zajistit další budoucnost Řecka v eurozóně. Opřel se i do věřitelů, kteří se prý chtěli Řecku jednoduše mstít. A rovněž naznačil, že banky v zemi mohou zůstat uzavřené ještě další měsíc.
Klíčové reformy by měl ve středu schvalovat řecký parlament, ve kterém premiér právě kvůli uzavření dohody čelí vzpouře některých poslanců ze své vládní strany. „Nebyl by to jednoduchý úkol pro nikoho… Snažil jsem se dělat, co bylo v mých silách, pro to, abych získal všechno, co jsem mohl,“ uvedl Tsipras o jednáních v Bruselu.
Alexis Tsipras pro řeckou státní televizi:
„Beru plnou zodpovědnost za chyby, které jsem učinil, a za to, že jsem se podepsal pod dokument, kterému nevěřím. Bral jsem však za svou povinnost, aby byl dokument v Řecku přijat.“
Řecký premiér rovněž prohlásil, že nemá v plánu rezignovat. „Neuteču před svou zodpovědností. Mám zodpovědnost zajistit, aby banky nezkrachovaly a lidé neztratili své úspory,“ dodal. Zdůraznil, že v Řecku je nyní potřeba bojovat s korupcí a daňovými úniky. Premiér má podle něj povinnost bojovat, říkat nepříjemnou pravdu a dělat těžká rozhodnutí. „Nejhorší věcí, kterou by kapitán mohl udělat, když řídí loď v bouři, by bylo opustit kormidlo,“ prohlásil.
Tsipras se podle agentury Reuters vyjádřil rovněž k řeckým bankám, které jsou již od 29. června uzavřené a maximální denní výběr z bankomatu je povolen 60 eur (asi 1600 Kč) na jeden účet. „Otevření bank závisí na schválení dohody, ke kterému by mělo dojít do měsíce,“ uvedl s tím, že dohoda musí být ratifikována všemi stranami. Banky podle něj potřebují na rekapitalizaci deset až 15 miliard eur.
- Podle průzkumu agentury Kapa Research pro deník To Vima se 51,5 procent Řeků domnívá, že dohoda uzavřená s eurozónou je pozitivní. Celkem 72 procent respondentů pak uvedlo, že nebyla jiná alternativa, než se s věřiteli dohodnout, 70,1 procent jich pak prohlásilo, že by parlament dohodu měl schválit. Průzkum rovněž ukázal, že 58,8 procent respondentů nahlíží pozitivně na premiéra Tsiprase, který dohodu v Bruselu dojednal.
Část Tsiprasovy domovské strany se nyní bouří a považuje dohodu o dalším přijetí úsporných opatření za zradu. Vůdce levicové platformy a ministr energetiky Panajotis Lafazanis premiéra vyzval, aby i „pět minut po dvanácté“ od dohody ustoupil. Zároveň odmítl podat demisi, ačkoli se podle Tsiprasových stoupenců otevřeně vzepřel premiérovi. Tsipras na vzpouru pravděpodobně zareaguje výměnou několika ministrů. Ministr hospodářství Jorgos Stathakis Bloombergu řekl, že k tomu dojde „zřejmě po hlasování zítra (ve středu) v noci“.
První balík klíčových reforem, kterými eurozóna podmiňuje novou pomoc zadluženým Aténám, budou řečtí poslanci schvalovat ve středu po 23:00. Hlasování potrvá asi hodinu, na programu je mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, zrušení předčasných důchodů či další snížení některých penzí.
- V pondělí se země eurozóny předběžně dohodly s Řeckem, že mu poskytnou další záchranný program z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je unijním krizovým nástrojem. Samotná jednání o pomoci začnou podle dohody až poté, co Řecko schválí některá reformní opatření. Lhůta pro takový krok byla stanovena na středu. Tsipras o dohodě hovoří jako o příležitosti, která Řecku znovu pomůže nastartovat hospodářství a zachovat si společnou evropskou měnu euro.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc eurozónu a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur nicméně pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
V polovině července se nakonec Atény a Brusel dohodly a Řecko tak může začít jednat o třetím záchranném programu. Dohodu nicméně musí odsouhlasit národní parlamenty zemí eurozóny, včetně toho řeckého.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Ve vztahu k HDP je dluh Řecka druhý nejvyšší na světě za Japonskem.
