Donald Trump, kontroverzní republikánský kandidát na prezidenta, začal usilovat o hlasy černošských voličů. Na předvolebním shromáždění v michiganském Dimondale je přímo vyzval, aby nevolili demokraty a dali šanci jemu. Podle agentury AP kritizoval demokraty, že hlasy černých Američanů považují za jisté.
Trump vyzval černošské voliče, aby mu dali šanci a své hlasy
„Dnes žádám o hlas každého občana afroamerického původu v této zemi, který si přeje lepší budoucnost,“ řekl Trump na shromáždění na předměstí Lansingu, kde ovšem žije převážně bílé obyvatelstvo. Zároveň podotkl, že černošští voliči nemají co ztratit, když ho budou volit. „Žijete v bídě, nemáte dobré školy, nemáte práci, 58 procent vašich dětí nemá zaměstnání – co můžete do háje ztratit?“ řekl na jejich adresu.
Dosavadní průzkumy podle AP ukazují, že kandidátka demokratů Hillary Clintonová má mezi černošskou populací výrazný náskok. Nynější demokratický prezident Barack Obama získal při znovuzvolení v roce 2012 podporu zhruba 93 procent všech černošských voličů.
Trump už dříve obvinil Clintonovou, že Afroameričany vidí „jen jako volební hlasy, nikoli jako lidské bytosti, které si zaslouží lepší budoucnost“. Nyní dodal, že černošští obyvatelé se na mnoha místech, například v průmyslových městech jako Detroit, stali uprchlíky ve vlastní zemi.
„To je tak ignorantské, až to volá do nebe,“ reagovala kampaň Clintonové na Twitteru. Její mluvčí později vydal prohlášení, že Trump ukazuje, že o afroamerické komunitě vůbec nic neví, pokud ji líčí jako chudou a nezaměstnanou.
„Donald Trump se ptá, co může afroamerická komunita ztratit, bude-li ho volit. Odpověď zní, že může ztratit všechno kvůli muži, který zpochybňuje občanství prvního afroamerického prezidenta, uctívá bílé rasisty a byl žalován za diskriminaci barevných,“ uvedl v prohlášení Marlon Marshall, člen kampaně Clintonové.
Clintonová zvyšuje náskok
V průzkumu agentury Reuters z 9. srpna se pro Clintonovou vyslovilo 42 procent Američanů, pro Trumpa 35 procent, což by naznačovalo, že bývalá šéfka americké diplomacie zvyšuje náskok nad svým republikánským soupeřem. Úspěšnou cestu do Bílého domu jí ve svém komentáři předpovídá nizozemský deník de Volkskrant, podle něhož Trumpovi zásadně chybí disciplína. „Neodolá pokušení osobních tvrdých útoků na soupeře a v důsledku toho uráží celé voličské skupiny.“
Na druhou stranu Hillary Clintonovou stále pronásleduje aféra s používáním soukromé e-mailové schránky. Federální soudce Emmet Sullivan jí v pátek nařídil, aby poskytla písemnou výpověď pod přísahou, a aby sdělila, proč jako ministryně zahraničí posílala a přijímala služební e-maily přes soukromý server.
Soudce svým rozhodnutím umožnil konzervativní neziskové organizaci Judicial Watch, která proti Clintonové v případě vystupuje, aby exministryni poslala otázky, které má zodpovědět. Judicial Watch na to má čas do 14. října. Politička pak bude mít třicetidenní lhůtu na odpovědi. Prezidentské volby se přitom konají 8. listopadu, takže pokud nebude Judicial Watch s dotazy spěchat, mohla by na ně Clintonová teoreticky poskytnout přísežnou výpověď až po volbách.
Bývalý šéf NATO varuje před Trumpem
Donalda Trumpa si jako příštího vládce Bílého domu nepřeje bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Trumpovo vítězství by podle něj oslabilo NATO i transatlantické vztahy, protože Trump v kampani dává najevo, že by snížil americké
zahraničněpolitické angažmá. Naopak pro Rasmussena je USA stále jedinou zemí, která může hrát v globálním měřítku roli „světového policisty“.
„A Spojené státy jsou jediným spolehlivým a žádoucím kandidátem na tuto pozici. Proto jsem rozhodným zastáncem amerického vedení ve světě,“ řekl Rasmussen v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ZDF.
Kdyby USA pod Trumpovým vedením omezily své zapojení v zahraniční politice, vzniklo by podle Rasmussena „mocenské vakuum, které by zaplnili padouši tohoto světa včetně (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal přední dánský politik.