Po celém světě se konají pietní akce na památku šesti milionů obětí holocaustu. Po Izraeli se rozezněly sirény, autobusy i auta zůstaly stát na silnicích, cestující z nich často vystoupili a se sklopenými hlavami uctili oběti nacistického vyhlazování. Areálem koncentračního tábora v Osvětimi prošel pochod živých, letos se jej zúčastnili také prezidenti Polska a Izraele. Akce k uctění obětí holocaustu se konaly i v českých městech.
V Izraeli patří den připomínky holocaustu k nejsmutnějším v roce. Kavárny a zábavní podniky zůstávají zavřeny, pořádají se vzpomínkové akce. Rozhlasové a televizní stanice vysílají pořady a dokumenty s tematikou druhé světové války a vraždění Židů.
Státní ceremoniál začal již ve středu večer v památníku Jad vašem, kde izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval Írán, aby „netestoval odhodlání Izraele“. „Události posledních dní nás naučily, že postavit se zlu a agresi je posláním každé generace,“ uvedl Netanjahu před stovkami přítomných z řad přeživších holocaustu, jejich rodin, izraelských politiků i diplomatů.
„Viděli jsme syrské děti zabité chemickými zbraněmi a naše srdce pohled na ty děsivé snímky hluboce zasáhl,“ dodal. Holocaust podle něj ukázal, že „vražedné zlo“, kterému se nikdo nepostaví, „se rychle šíří a postupně ohrožuje lidstvo“. „I dnes nás ohrožuje vražedný režim, ohrožuje mír na celém světě. Tento režim výslovně prohlašuje, že má v úmyslu nás, židovský stát, vyhladit,“ dodal s odkazem na Írán.
Osvětimí prošel pochod živých
Už potřicáté prochází areálem bývalého koncentračního tábora Osvětim-Březinka takzvaný pochod živých, který symbolizuje mnohakilometrové pochody vězňů z nacistických koncentračních táborů.
Letošního jubilejního ročníku se účastníli i prezidenti Polska Andrzej Duda a Izraele Reuven Rivlin. Podle agentury PAP se na pochodu sešlo kolem 12 000 lidí z desítek zemí. „Pochod živých má být připomínkou toho, že židovství nezemřelo a že je potřeba pamatovat na hrůzy, které se děly,“ uvedla zpravodajka ČT v Polsku Dana Zlatohlávková.
Letošní pochod je poznamenán roztržkou Varšavy s Tel Avivem kvůli kontroverznímu polskému zákonu, který hrozí až tříletým vězením za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a další zločiny spáchané za druhé světové války německými nacisty. Parlament tento normativní akt schválil v lednu a Duda ho následující měsíc podepsal. Zároveň ho ale poslal k přezkoumání ústavnímu soudu.
Zákon se setkal s kritikou mimo jiné ve Spojených státech, ale hlavně v Izraeli. Polská vláda se snaží zmírnit negativní dopad přijetí tohoto právního předpisu na vztahy obou zemí, nicméně izraelský prezident Rivlin při setkání s polským kolegou před pochodem živých tento problém připomněl. Mimo jiné vyzval Polsko, aby „převzalo odpovědnost za komplexní zkoumání holocaustu a různých událostí, k nimž v době vyhlazování (židovského národa za druhé světové války) došlo“.
Hrůzy holocaustu si připomnělo i Česko
Jména a osudy lidí, kteří byli kvůli svému židovskému nebo romskému původu zabiti ve druhé světové válce, zazněla na veřejných prostranstvích, v knihovnách nebo kostelech šestnácti českých měst.
Akci pořádál Institut Terezínské iniciativy a už tradičně se konal v Praze, Brně, Olomouci, Liberci, Sušici, Kolíně, Kutné Hoře, Plzni, Havlíčkově Brodě, Ústí nad Labem a Klatovech. Letos poprvé se jména zabitých četla v Horažďovicích, Lipníku nad Bečvou, Mělníku, Sedlčanech a v Ústí nad Orlicí.
Veřejné připomínky se účastnili pamětníci holocaustu, významné osobnosti veřejného a kulturního života, představitelé židovských i romských organizací.
- Den památky obětí holocaustu a hrdinství (hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura) připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu, je to zhruba týden po Velikonocích. Odkazuje na povstání vězňů varšavského ghetta z 19. dubna 1943 a na jejich hrdinství.
- Den se začal připomínat hned po válce v izraelských kibucech, které založili ti, kteří pobyt v ghettech a koncentračních táborech přežili. Lidé se scházeli vždy 19. dubna. Od 50. let se vzpomínková akce rozšířila po celé zemi, stát Izrael den uznal jako oficiální svátek.
- Od roku 2006 si svět vždy 27. ledna připomíná Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Připomínka vyhlášená Valným shromážděním OSN se váže k 27. lednu 1945, kdy Rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
