Severní Irsko přestalo kontrolovat část zboží mířícího do zbytku Británie, bojí se o bezpečnost zaměstnanců

Nahrávám video
Horizont ČT24: Severní Irsko přestalo kontrolovat zboží
Zdroj: ČT24

Nedávno uzavřené dohody po brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií procházejí prvními vážnějšími turbulencemi. Podle očekávání se problémy objevily v Severním Irsku. Přesněji v jeho přístavech. Ty mají zajišťovat kontroly pro vybrané zboží z Británie tak, aby pozemní hranice mezi severem Irského ostrova a Irskou republikou, která je stále součástí Unie, mohla udržet volný režim.

Severní Irsko však ve dvou přístavech – Belfast a Larne – dočasně kontroly zboží přestalo provádět. Úřady mají totiž kvůli výhrůžkám obavu o bezpečnost pracovníků.

V okolí Larne se v poslední době objevily nápisy na zdech, jež odsuzovaly pobrexitový vznik celní hranice v Irském moři. Některé mířily na pracovníky přístavů, kteří provádějí kontroly.

Prohlídky předpokládá takzvaný protokol o Severním Irsku, který je jedním ze základních kamenů brexitové dohody mezi Británií a Evropskou unií. Opatření je trnem v oku některým unionistům usilujícím o co nejpevnější svazek Severního Irska s Londýnem. Svůj personál v Severním Irsku se rozhodla stáhnout i Evropská komise (EK).

U nápisů nezůstalo

„Zprávy, které teď máme, říkají, že naši lidé zaznamenali výhrůžky smrtí a že o nich někdo shromažďuje (osobní) informace včetně registračních značek jejich aut a podobně,“ uvedl šéf severoirských přístavních odborů NIPSA Patrick Mulholland.

Policie v reakci na hrozby oznámila, že v přístavech zvýší svou přítomnost.
Starosta Larne Peter Johnston uvedl, že nápisy jsou „hluboce znepokojivé“ a že se ve společnosti odehrává „pozoruhodný nárůst napětí“. Poslanec severoirského parlamentu za probritskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP) Ian Paisley mladší uvedl, že brexit narušil „existující křehkou rovnováhu mezi jednotlivými komunitami“.

V reakci na postup severoirských úřadů své pracovníky dozorující nad celními prohlídkami v Severním Irsku dočasně stáhla také Evropská komise. „Ať už byl jejich důvod jakýkoliv, výhrůžky násilím jsou jednoduše nepřijatelné,“ sdělil mluvčí Komise.

Zastrašování zaměstnanců provádějících pobrexitové celní kontroly odsoudil také irský premiér Micheál Martin, podle něhož jde o „velice zlověstný a odporný vývoj“.

Británii na konci loňského roku skončilo pobrexitové přechodné období, během něhož byla součástí hospodářského prostoru EU. Zboží putující mezi EU a Spojeným královstvím už teď podléhá celním a veterinárním kontrolám.

Obava z tvrdé hranice

Brexitová dohoda předpokládá, že kontrolováno bude i zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Vyjednavači se v obavě z možného obnovení desítky let trvajícího severoirského konfliktu chtěli vyhnout situaci, kdy by mezi Irskem, jež je součástí EU, a britským Severním Irskem vznikla takzvaná tvrdá hranice. Patrně jedinou možností bylo nechat Severní Irsko řídit se některými unijními pravidly, což ale obnáší nutnost provádět mezi Severním Irskem a zbytkem Británie celní kontroly.

Opatření ostře kritizují někteří probritští unionisté, podle nichž kontroly v podstatě vytvářejí hranici vedoucí Irským mořem mezi britským Severním Irskem a zbytkem Británie. Policie varovala, že z napětí mohou těžit radikální probritští loajalisté.

Citlivost statusu Severního Irska se ukázala minulý týden, kdy EU pohrozila zákazem dodávek koronavirových vakcín do Severního Irska v rámci unijního opatření, které umožnilo omezit vývoz očkovacích látek vyráběných v podnicích na území Unie. Tím by na irském ostrově de facto vznikla tvrdá hranice, tedy přesně ten scénář, kterému měla brexitová dohoda zabránit. Po kritice britských, irských a severoirských politiků EU od této myšlenky upustila.

Britské Severní Irsko zůstává i po Velkopáteční mírové dohodě z roku 1998 hluboce rozdělené podle sektářských linií. Zatímco katoličtí nacionalisté usilují o sjednocení s Irskem, protestantští unionisté chtějí zůstat součástí Británie.

Tři členové Alianční strany Severního Irska (APNI), která zastává neutrální postoj a vystupuje jako alternativa k probritským a proirským uskupením, dnes sdíleli na Twitteru fotografie nasprejovaných nápisů „RIP GFA“, tedy odpočívej v pokoji, Velkopáteční dohodo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 40 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...