Rusko se vyslovilo proti stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Podle zvláštního vyslance prezidenta Vladimira Putina by totiž takový krok mohl vést k další expanzi bojovníků takzvaného Islámského státu do středoasijských zemí, zejména Tádžikistánu a Turkmenistánu. V takovém případě by se do jejich obrany zapojila i Moskva.
Američtí vojáci v Afghánistánu už v současné době do přímých bojů s povstalci zasahují velmi zřídka. Účastní se převážně jen speciálních protiteroristických operací a hlavně cvičí afghánské bezpečnostní složky. A právě tady podle nejvyššího amerického velitele chybí potřební školitelé.
„Máme adekvátní zdroje pro protiteroristickou misi, ale co se týká výcviku a pomoci místním silám, chybí nám několik tisíc lidí z řad Američanů nebo jejich spojenců,“ nechal se slyšet nejvyšší velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John Nicholson.
Jen několik hodin po generálově kritice telefonoval americký prezident Donald Trump svému afghánskému protějšku Ašrafu Ghánímu. Podle oficiálního prohlášení Bílého domu ho ujistil o další podpoře.
Podle afghánské ambasády ve Washingtonu by se měli Ghání a Trump v nejbližší době potkat. Témat k jednání je mnoho, například vliv regionálních hráčů na situaci v Afghánistánu. Podle generála Nicholsona se situaci v zemi snaží ovlivňovat Pákistán, Írán i Rusko. Všechny tři země se prý snaží podporovat afghánské povstalce.
„Rusko začalo veřejně legitimizovat Taliban. Šíří zprávy, že Taliban bojuje s Islámským státem, ale afghánská vláda je pasivní, a tak extremisté mohou expandovat i do dalších oblastí. To jsou falešné informace. Americké protiteroristické jednotky bojují proti Islámskému státu společně s těmi afghánskými. Jen letos jsme už zredukovali území jeho bojovníků o dvě třetiny a zabili jejich lídra,“ uvedl Nicholson.
Putinův zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zamir Kabulov přitom podpořil americkou přítomnost v zemi. Podle něj hrozí nebezpečí, že silné oddíly bojovníků Islámského státu zaútočí ze severu na středoasijské země, hlavně na Tádžikistán a Turkmenistán. V tom případě by se do jejich obrany zapojila na základě kolektivní dohody v čele postsovětských zemí i Moskva.
