Průlom v turecko-ruských vztazích by měla potvrdit návštěva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Rusku. V Petrohradu se setká se svým protějškem Vladimirem Putinem. Ruská média mluví v této souvislosti o „lekci Západu“, z Turecka ale taková rétorika nezaznívá, všímá si politický geograf Michael Romancov.
Podle Romancova tak je případná „lekce Západu“ spíše ruskou rétorikou nebo zbožným přáním. „Když se podíváme na objem ekonomické výměny mezi Tureckem a EU, potažmo mezi Tureckem a Západem, tak je výrazně vyšší než v případě Ruska. Turci by spáchali ekonomickou sebevraždu, kdyby se přidali k Rusku a někomu by chtěli dávat lekce“, myslí si Romancov.
Spekulace o možném novém spojenectví obou zemí podporuje fakt, že turecký prezident přijíždí do Ruska v době napjatých vztahů se Západem, který znepokojuje Erdoganův tvrdý postih údajných pučistů.
V turecko-ruských vztazích však podle Romancova pořád existuje řada třecích ploch, například problém krymských Tatarů, arménsko-ázerbájdžánský spor nebo oblast Střední Asie, kde mají obě země bezpečnostní zájmy.
Zároveň je ale pravda, že vůči EU a USA má Turecko poměrně silné karty, kterými může hrát – žádost o vydání duchovního Fethullaha Gülena vůči USA a migrační krizi vůči EU, připouští Romancov.
Americký novinář Hersh: Vzniká nová mocenská struktura
Americký novinář Seymour Hersh se domnívá, že Západ by se měl o nové rusko-turecké spojenectví zajímat. Podle něj to vypadá, že se Ankara začne více soustřeďovat na Čínu, Írán nebo i Sýrii a vznikne tak nová mocenská struktura, která bude stát proti NATO.
„Turecko sestřelilo ruské letadlo a teď se najednou chtějí přátelit. Myslím, že se situace bude měnit. Mí přátelé v Americe tvrdí, že Turecko změní přístup k Sýrii, k Bašáru Asadovi. Americká vláda se především bojí, že se (Ankara) vzdálí spojenectví se Západem a že je tu nová studená válka,“ konstatoval Hersh.
Právě sestřelení ruského vojenského letadla na syrsko-turecké hranici loni v listopadu výrazně poznamenalo vztahy obou zemí v posledních měsících.
Ankara se Kremlu za incident omluvila, údajně díky kazašskému zprostředkování. Následovalo odvolání ruských odvetných sankcí a uvolnění obchodu a turistiky. Putin podle ruských médií rovněž opakovaně ujišťoval tureckého prezidenta o své loajalitě během nedávného neúspěšného pokusu o vojenský puč v Turecku.
Podpis dohod ani společných prohlášení se od dnešní návštěvy neočekává. Kreml dal najevo, že Erdoganova mise má odstranit poslední zbytky nedůvěry mezi oběma státníky.
Putin jednal s prezidenty Ázerbájdžánu a Íránu
Z ruského pohledu je Erdoganův příjezd rovněž součástí nové regionální
iniciativy Kremlu. Putin zájem o spolupráci s jižními ruskými sousedy potvrdil už na pondělním summitu v Baku, kde se sešel s prezidenty Ázerbájdžánu a Íránu.
Prezidenti po schůzce vydali společné prohlášení, v němž se zavazují k posílení společného boje proti terorismu, ke zvýšení úsilí o urovnání regionálních konfliktů a ke spolupráci v energetice a dopravě v oblasti Kaspického moře.
