„Kromě přírodních katastrof postihuje Rusko ještě jeden typ živelních pohrom, totiž akce, při kterých se země předvádí. Čím jsou větší, tím horší následky mají na rozpočet a stav práva. V létě roku 2018 zemi postihne mistrovství světa ve fotbale,“ píše bloger Ilja Varlamov. Shrnuje tak pocity některých Rusů, kteří jsou přinejmenším v rozpacích z masivních bezpečnostních opatření, z miliardových úprav veřejného prostoru nebo z kulturních počinů, které právě začínající fotbalový svátek provázejí.
Prestižní živelní pohroma. MS ve fotbale provází potěmkináda i bezpečnostní peklo, přesto si ho Rusové cení
Rusy v souvislosti se šampionátem čekají mnohá omezení, která nařídil prezident Putin svým dekretem z května 2017. Města hostící zápasy se stanou bezpečnostními zónami se zvláštními pravidly.
Policie bude kontrolovat při vjezdu každé auto. Ruští občané se po příjezdu budou muset do tří dnů registrovat na místní policii stejně, jako to musejí vždy dělat cizinci (i když to málokdy dělají). V kombinaci se zvláštní choreografií letošního mistrovství, kdy základní skupiny nesídlí v jednom místě, ale každý tým hraje každý zápas jinde, to bude logistická noční můra.
Události ČT: V Rusku začalo mistrovství světa ve fotbale (zdroj: ČT24)
V hostitelských městech bude zakázáno pořádání jakýchkoliv veřejných akcí, protesty nevyjímaje. Šampionát dopadne i na některá odvětví prodeje a výroby. V době turnaje se ve městech turnaje nebudou smět prodávat zbraně ani náboje. Zastaví se fabriky vyrábějící nebezpečné chemikálie nebo biologické látky.
Přijedou také davy fanoušků, což vyděsilo například starostu Kaliningradu Alexandra Jarošuka. „Do města přijede 70 až 100 tisíc lidí. Všichni se na stadion nevejdou, takže by si obyvatelé města měli uklidit ve svých vnitroblocích. A ještě lepší bude, když si naplánují výlet za město s odpočinkem v přírodě,“ prohlásil z rádia starosta ke svým občanům. Pak je zároveň vyzval, aby byli „pohostinní, hodní a nikoho nebili“.
Studenti se učí na zkoušky? Nezájem, slavíme
Specificky se o fanoušky rozhodlo postarat hlavní město. Rozpaky vyvolalo umístění hlavního prostoru pro ně, takzvané fanzóny. To se na první pohled může zdát logické. Nachází se na Vrabčích horách na místě, kde nejsou obytné domy a odkud je jedinečná vyhlídka na město.
V jeho těsné blízkosti je však majestátní hlavní budova Moskevské státní univerzity, ve které jsou i koleje pro stovky studentů. A ti se obávají, že s předpokládanými 25 tisíci fanoušků pod okny se nevyspí na zkoušky, které je zrovna v tomto termínu čekají, ani se nebudou moci soustředit na učení.
Skupina studentů proto už v březnu napsala tehdejšímu vicepremiérovi Arkadiji Dvorkovičovi, který má šampionát na starosti, aby fanzónu přesunul jinam. Dvorkovič jim však po měsíci údajného hledání jiného místa odvětil: „Je jasné, že se najdou nespokojení lidé, ale když se konají velké akce, vždycky to s sebou nese nějaké nepříjemnosti. Tomu se nedá vyhnout.“
Studenti uspořádali protestní akci, ale ničeho nedosáhli. Na začátku června proto někteří z nich propadli frustraci a pomalovali orientační stojany nápisy „Ne fanzóně.“ Policisté konali rychle a zadrželi tři mladíky. Proti jednomu z nich, Dmitriji Petelinovi, zahájili trestní stíhání kvůli vandalismu. Škodu odhadli na 65 tisíc rublů (23 tisíc korun).
Rektor univerzity Viktor Sadovničij nakonec žádal ministerstvo vnitra, aby trestní stíhání zastavilo. Argumentoval tím, že Petelin je svědomitý student a je teprve v prvním ročníku. (V Rusku se na vysokou školu nastupuje většinou už v 16 letech). Po pár dnech policie skutečně trestní stíhání studenta filozofické fakulty zastavila. Sporné centrum pro fanoušky však před univerzitou s velkou slávou otevřeli.
V některých městech to však mají studenti ještě složitější. Musejí se sbalit a z kolejí odejít, protože do jejich pokojů zamíří policisté, kteří se do hostitelských měst sjíždějí z celé země. Zkouškové období je přitom v plném proudu.
Potěmkinova vesnice
Zastánci sportovních megaakcí často argumentují, že se díky nim daří investovat do veřejného prostoru, což ve výsledku přinese dlouhodobý užitek, který převáží krátkodobé nepohodlí. Například v horské obci Krasnaja Poljana, kde se konaly lyžařské soutěže během olympiády v Soči, se podařilo téměř z ničeho vybudovat funkční a navštěvované lyžařské středisko.
Jenže investice do infrastruktury mají kvůli korupci prorostlé Putinovým režimem svá úskalí. Bloger Varlamov, který dlouhodobě sleduje kvalitu stavebních úprav ve veřejném prostoru ruských měst, vybral nejpodivněji utracené peníze ze státního i regionálních rozpočtů na úpravy infrastruktury před šampionátem. A těch nebylo málo, podle oficiálních údajů se z veřejných peněz utratilo od roku 2013 za přípravy celkem 678 miliard rublů, tedy asi 236 miliard korun.
Hitem sociálních sítí se stalo natírání fasád starých dřevěných domů v Samaře. Se zdmi totiž pracovníci města zamalovali i okna. Vedle toho bledne i fakt, že se natíraly jen stěny směrem do ulice.
V Rostově na Donu vznikl obří „park“, který je téměř celý vydlážděný. Kde se přece jen našlo místo pro trávu, tam zežloutla druhý den po položení a ještě ji rozjezdila auta. V Nižním Novgorodu postavili promenádu na nábřeží Volhy, která se hned zvlnila. A na novém stadionu v Petrohradě protéká střecha, což se vyřešilo starým dobrým kyblíkem.
Ruská vláda touží zanechat v myslích zahraničních fanoušků obrázek spořádané země a promýšlí to do detailů. Už od loňska vyčlenila desítky milionů rublů na odchyt toulavých psů i koček. Záměr se zvířaty má jediný, utratit.
To vyvolalo vlnu odporu mezi ochránci zvířat, kteří založili petici proti tomuto postupu. Podepsaly ji téměř dva miliony lidí. Třeba správcům útulku Dino ve Volgogradu se nelíbí, že se zabíjejí i zvířata, která jsou sterilizovaná a očkovaná. „Starali jsme se o osm takových toulavých psů. Zabili je nehledě na to, že měli známku s informací o sterilizaci.“
Podezřelá je také částka, kterou si soukromá firma za čištění ulic od zvěře účtuje. „Za zabití jednoho psa si berou šest až devět tisíc rublů (dva až tři tisíce korun). Za takové peníze je možné psa chytit, očkovat, sterilizovat a ponechat v útulku,“ řekl k tomu šéf parlamentní komise pro ekologii Vladimir Burmatov.
„Chelou, velkam tu Raša“
Moskevská radnice počítá i s tím, že zdaleka ne všichni obyvatelé metropole mluví anglicky. Uspořádala proto jazykové kurzy pro prodavače jízdenek v metru. „Kurz má 72 vyučovacích hodin a trvá devět týdnů. Vyučování se koná jednou týdně. Učitelé mají pedagogické vzdělání a zkušenost z vyučování na vysokých školách. Sami se účastní stáží v USA a Velké Británii, aby si zvýšili kvalifikaci,“ popsal kurzy náměstek primátora pro dopravu Maxim Liksutov.
Kurzy prošly asi čtyři stovky prodavačů. Dalších čtyři sta lidí mluvících anglicky provozovatel metra najal v průběhu příprav. Anglicky se učili také revizoři.
Slovíčka začali mrskat také kozáci, kteří budou pomáhat organizátorům v Rostově na Donu. Někdejší elitní vojska bránící jižní hranici carského Ruska přežívají dodnes jako kulturně společenský fenomén oslavující hodnotový trojúhelník pravoslaví, samoděržaví, národ.
Dohlížet na pořádek a pomáhat fanouškům s orientací se jich chystá asi 300, přičemž stovka z nich bude na koních. „Na rozdíl od policie jsme představiteli Tichého Donu. Budeme v krásných uniformách a s úsměvy na rtech. Dokonce se začínáme učit cizí jazyky,“ řekl na začátku května zástupce atamana Vševelikého vojska donského Michail Bespalov.
Kozáci už podobnou roli hráli při olympiádě v Soči. Média si jich v té době všimla hlavně ve chvíli, kdy napadli členky punkové umělecké skupiny Pussy Riot. Letos v květnu kozáci zbili desítky protivládních demonstrantů nebo blokovali lidskoprávní organizaci Sacharovovo centrum.
Vzhledem ke svému silnému křesťanskému ukotvení mají tradičně problém také se sexuálními menšinami. Ujišťují však, že proti nim nebudou používat násilí. „Když se budou dva muži líbat, upozorníme na to policii a pak už to bude její věc,“ řekl jeden z kozáků Oleg Barannikov.
„Je to náš šampionát, každý sem k nám jede rád“
Některé hvězdy ruského šoubyznysu se pokusily využít šampionát k vlastnímu zvěčnění. Například estrádní pěvec Alexandr Malinin se svou dcerou Ustiňou přezpívali hit roku 1979 Moskau od německé skupiny Dschinghis Khan.
Opatřili ho vlastním textem, ve kterém zpívají, že celý svět rád hraje fotbal, že všichni čekáme na krásný gól, že každý věří a modlí se, těší se a doufá, že se dostane do finále. V podtextu zní stále dokola Rusko, Rusko, Rusko…
Střihy klipu přenášejí diváka z pohledu na pěvce do atmosféry stadionu, moskevských ulic, aranží původního klipu ze 70. let, mezi fanoušky a děti všech barev pleti hrající fotbal. Mimochodem děti, které v klipu hrají, se na něj nesmějí podívat. Video je přístupné až od 12 let.
Klip vyvolal mezi diváky vlnu posměchu. Lidé v komentářích pod videem píší: „Jak se to dá odvidět?“ „Mocné. Takové věci už netočte.“ „Mám jen jednu otázku – proč?!“
Podobnou reakci vyvolala i reklamní kampaň, kterou si na mistrovství postavil výrobce balené vody s názvem Svatý pramen. Vyrobil speciální edici, v níž má lahev formu fotbalového míče. Někteří zákazníci však odhalili, že to nebyl nejlepší nápad. Lahev totiž funguje jako velká čočka a když na ní svítí slunce, soustředí paprsky do jediného místa, které dokáže zapálit.
Výrobce kritikům na internetu napsal, že pokud budou vodu používat tak, jak je napsáno na obalu, nemůže se nic stát. To znamená uschovávat ji na temném místě.
Přes výsměch a nadávky, které se z ruské společnosti na okolnosti konání mistrovství valí, má pořadatelství mezi lidmi většinou podporu. Na dotaz Centra Levada, jestli se vyplatí utrácet za takové projekty, odpovědělo kladně 53 % a záporně jen 35 % Rusů. Většina tamní společnosti to bere jako otázku prestiže. A ta je pro mnohé společně s armádou tím jediným, co Rusku zajišťuje tolik vytoužený velmocenský status.