Francie si připomněla tři roky od zlomových teroristických útoků - na košer supermarket a satirický týdeník Charlie Hebdo. Celkem při nich zemřelo 17 lidí. Vyšetřování prvního ze série masakrů stále pokračuje. Vyřešená není ani bezpečnost redakce, jejímž členům opakovaně někdo vyhrožuje smrtí.
Před třemi lety zabili dva radikálové v Paříži osm členů redakce a další tři lidi. „Jsem Charlie,“ hlásaly pak miliony lidí po celém světě v solidaritě se satirickým časopisem. Letošní vzpomínka na oběti byla ale na žádost pozůstalých skromná.
Masakrem, jaký metropole do té chvíle víc než půl století nezažila, přitom začala nová éra pro Francii i Charlie Hebdo.
O okrajový, levicově orientovaný satirický týdeník začal být nebývalý zájem. Jenže zatímco v prvním roce utržil v přepočtu 1,5 miliardy korun, letos už to bylo zhruba o dvě třetiny méně. „Po útocích jsme prodávali stovky výtisků týdne, dokonce tu na ně lidi stáli fronty. Teď máme na tomto stánku dva až tři výtisky,“ uvedl prodejce novin Guy Rollot.
Pokles příjmů je přitom tvrdou ranou pro redakční rozpočet, ze kterého se platí i zajištění bezpečnosti redaktorů – roční investice dosahuje v přepočtu až 35 milionů korun.
„Je normální, aby noviny v demokratické zemi použily zisk z každého druhého vydaného výtisku na zabezpečení své redakce a novinářů, kteří pro ni pracují?“ ptá se šéfredaktor Charlie Hebdo Laurent Sourisseau, který při útoku utrpěl zranění. „Tohle je takové zatížení, že by mohlo ohrozit Charlie Hebdo a jeho ekonomické přežití,“ míní generální tajemník Reportérů bez hranic Christophe Deloire.
Novináři se museli stěhovat
Redaktoři si platí ochranku a hradí si i bezpečnostní službu, která hlídá jejich utajené sídlo známé pod přezdívkou bunkr. Výhrůžkám smrtí přitom čelí neustále. V listopadu redakce dokonce podala žalobu a hrozby začala prošetřovat prokuratura jako veřejné schvalování terorismu.
„Řekněte, co se stane, až Charlie nebude mít jednou dost peněz, aby si zaplatil vlastní ochranku,“ varuje redaktor Fabrice Nicolino, rovněž zraněný při útoku.
Ve svých prohlášeních se redakce obrací především na prezidenta Emmanuela Macrona a dává vytrvale najevo, že v zemi, kde už od listopadu neplatí výjimečný stav, se ne každý cítí bezpečně.
