Pákistánský soud odmítl propustit na kauci afghánskou uprchlici, která se stala světově proslulou díky fotografii National Geographic. V roce 1985 se objevila na titulní straně časopisu. Žena byla před týdnem zadržena v Pákistánu kvůli údajně zfalšovaným identifikačním dokladům a v případě usvědčení jí hrozí až čtrnáct let vězení.
Šarbat Gulaová obvinění o zfalšovaných dokladech popírá. Soud propuštění na kauci zamítl, protože prý nedostal dostatečné důkazy k potvrzení pákistánského občanství.
Autor fotografie Steve McCurry prohlásil, že je ochoten udělat maximum, aby Gulaové pomohl. McCurry tvrdí, že počínaní pákistánských úřadů je nehorázným pošlapáváním lidských práv. „Jsem odhodlán udělat naprosto cokoli, abych jí a její rodině zajistil právní a finanční pomoc. S postojem úřadů naprosto nesouhlasím. Ona celý život trpěla,“ napsal na Instagramu.
Pákistán se v posledních měsících zaměřil na lidi s falešnými doklady. V zemi žijí tisíce afghánských uprchlíků, kteří se snaží, aby na ně úřady nepřišly. Gulaová prý v roce 2014 požádala o vystavení průkazu na jméno Šarbat Bibiová. Úřady nyní pátrají po osobách, které doklad vystavily, i po manželovi Gulaové.
Na fotografii, která nese název Afghánská dívka, je Gulaová vyfotografovaná jako dvanáctiletá. Snímek byl pořízen v uprchlickém táboře na severozápadě Pákistánu, kde se Gulaová ocitla po sovětské okupaci Afghánistánu.
Fotografie má poutavý příběh: když McCurry vyfotografoval vystrašenou dívku, nezeptal se jí na jméno. Sedmnáct let ji pak hledal a úspěšný byl až v roce 2002. Žila v odlehlé afghánské vesnici se svým manželem pekařem a se třemi dcerami. Gulaová neměla ponětí, že její fotografii zná celý svět. McCurry jí vysvětlil, že portrét se stal symbolem, a poprosil, aby ji mohl vyfotografovat znovu. Gulaová, která jinak chodí zahalená, s tím souhlasila.
V Pákistánu žije podle statistik OSN zhruba 1,4 milionu registrovaných afghánských uprchlíků. Další milion je v zemi bez souhlasu úřadů.
