Členové britské Labouristické strany od pondělí začnou dostávat hlasovací lístky pro volbu nového předsedy. Vedle současného šéfa Jeremyho Corbyna se o post předsedy uchází také poslanec Owen Smith. Výsledky volby budou jasné na sjezdu strany 24. září v Liverpoolu.
O novém labouristickém šéfovi může rozhodovat asi 650 tisíc lidí. Jde o příslušníky strany, její registrované příznivce a členy odborových organizací. Pokud se nestane něco neočekávaného, má Jeremy Corbyn podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky vítězství v podstatě jisté.
„Má velkou a silnou podporu v členské základně. První předvolební klání vyzněla jednoznačně pro Corbyna. I průzkumy mezi členy Labouristické strany ukazují, že Corbyn, přesto, jak je nepopulární mezi svými poslanci a v poslaneckém klubu, si stále zachovává podporu mezi skalními příznivci strany,“ uvedl Kytka.
Spolupracovník Českého rozhlasu Milan Kocourek ale varuje, že v případě vítězství Corbyna hrozí, že Labouristická strana půjde do rozkolu.
„Owen Smith je velice schopný labouristický politik, ale momentálně jeho šance nejsou příliš veliké. Spíš ale straně hrozí velká krize a rozdělení, protože Corbyn má stále velkou podporu, i přesto, že v posledních dnech podpořili jeho soupeře dva důležití labouristé, a to londýnský starosta Sadiq Khan a skotská vůdkyně labouristů. Ti prohlásili, že Corbyn není schopen vytvořit novou vládu,“ uvedl Kocourek.
Corbynovým vyzyvatelem je Owen Smith
Šestačtyřicetiletý Owen Smith je bývalým stínovým ministrem práce a sociálních věcí. Poslední rok zasedal ve stínovém kabinetu s Jeremy Corbynem. „Je to jeden z nespokojenců, kteří po hlasování v referendu koncem června na protest proti politické linii Jeremyho Corbyna rezignovali,“ uvedl Kytka s tím, že na poměry v Labouristické straně je poměrně mladý.
Několik let pracoval jako dramaturg v BBC, působil také jako státní úředník na úřadu pro Severní Irsko. „Určité politické zkušenosti má, ovšem pro hlavní členskou základnu je poměrně neznámý a nevýrazný,“ uvedl Kytka. „Zdá se, že jediným důvodem, proč kandiduje, není jeho osobní charisma nebo silný politický program, ale v podstatě jen odpor až zášť vůči Jeremymu Corbynovi,“ uvedl Kytka.
Jediná oblast, kde se oba kandidáti výrazně liší, je podle Kytky zahraniční politika. „Owen Smith deklaroval sounáležitost Británie s NATO. Je pro zachování odstrašujících jaderných zbraní na ponorkách Trident a je pro větší loajalitu Británie v rámci jejích spojeneckých závazků,“ podotkl Kytka. Navrhuje také vypsání nového referenda o brexitu, nebo alespoň parlamentních voleb.
Jeremy Corbyn po brexitu ztrácel podporu
Jeremy Corbyn nepůsobí v čele strany ještě ani celý rok. Už od 80. let je poslancem za labouristy, ale nikdy nezastával důležitou funkci v exekutivě. Oproti svým předchůdcům nepatřil k jasným přívržencům členství země v EU. V referendu v roce 1975 dokonce hlasoval proti vstupu Británie do EU.
Po červnovém referendu, ve kterém se britští voliči vyslovili pro odchod Spojeného království z Evropské unie, čelí tlaku k odstoupení. Kritici ho obviňují z toho, že členství v Unii v kampani podporoval velmi vlažně.
Vůči britskému členství v NATO se podle Kytky staví mnohem chladněji než je obvyklé na britské politické scéně. „Corbyn se vyjádřil, že pokud by nastala mezinárodní krize, dejme tomu, že Rusko by okupovalo pobaltské státy, že by byl proti vojenské akci v rámci NATO a že by začal jednat,“ uvedl publicista Jan Jůn s tím, že Corbyn chce například zrušit ponorkovou flotilu raket Trident.
Corbyn bývá označován za krajně levicového obdivovatele marxistické ideologie. Podle agentury Reuters bylo jeho cílem v minulých volbách labouristy vrátit k jejich socialistickým kořenům. Je ostrým odpůrcem politiky rozpočtových škrtů, důrazně kritizoval britskou účast ve válce v Iráku a je pro opětovné zestátnění železnic a energetických společností.
