Nástrojem v zápase o demokracii a symbolem svobody projevu se v Hongkongu staly Lennonovy zdi. Vypadají jinak, ale podobně jako Češi před rokem 1989 na nich lidé vyjadřují sympatie k protestnímu hnutí. Posledních několik týdnů obyvatelé Hongkongu opakovaně demonstrují proti návrhu zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. V neděli se na protest proti tomu sešly tisíce lidí.
„Píšeme vládě naše požadavky, protože s ní nemůžeme mluvit přímo. Doufám, že to uvidí a bude reagovat. Je to sice zoufalá, ale jediná možnost,“ říká jeden z protestujících obyvatel Hongkongu. „Doufám, že vláda pochopí, v čem je problém. Každý chce vyjádřit názor a měla by to vzít na vědomí,“ myslí si další.
Lennonovu zeď v Hongkongu v roce 2014 založila nadace Prague Freedom Foundation, která podporuje svobodu slova ve světě. „Tehdy šlo o volby. První zeď byla u sídla vlády a stala se ikonou Deštníkového hnutí. Když vyšli lidé do ulic kvůli extradičnímu zákonu, přirozeně se k ní vrátili,“ vysvětluje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Teď už jsou Lennonových zdí v Hongkongu desítky a pořád přibývají. Obvykle jsou u stanic metra, kudy procházejí tisíce lidí denně. Lidé je zakládají i v blízkosti hranice, kam chodí nakupovat návštěvníci z Číny, aby se i oni dozvěděli, co se v Hongkongu děje.
Lidé zdi chrání často i vlastním tělem
Jenže stoupenci Pekingu zdi často demolují, proto u nich dobrovolníci drží hlídky. Před několika dni dokonce jeden muž zbil mladíka, který zeď chránil. Tam, kde ji vandalové strhnou, je za pár hodin zpátky. „Respektujeme lidi, kteří zeď ničí. To je taky způsob, jak vyjádřit názor, a my hájíme svobodu slova. Ale oni by také měli respektovat ty, kteří se chtějí na zdi vyjádřit,“ uvedl jeden z dobrovolníků.
Místní si váží podpory, kterou mají od jakékoli země. Většina ovšem netuší, odkud myšlenka Lennonovy zdi pochází.
Protesty pokračují už týdny
Protesty proti extradičnímu zákonu se konají několik týdnů, znovu vyšli lidé do ulic i tento víkend. „Lidé se scházejí, ať je vedro, nebo lije. Říkají tomu disidentské léto, které může být začátkem dlouhé partyzánské války,“ říká Šámalová.
Účastníci demonstrací už dosáhli toho, že správa Hongkongu pozastavila schvalovací řízení návrhu. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová prohlásila, že je zákon mrtvý, avšak návrh nezrušila. Demonstranti požadují, aby byl zcela stažen a volají i po rezignaci Lamové.
Kritici extradičního zákona se obávají, že by norma narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by tam mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům. Některé z protestů měly velmi hojnou účast, organizátoři hovořili až o dvou milionech lidí, což ale policie nepotvrdila.
V sobotu lidé protestovali také proti praxi v bezcelní zóně na hranici s Čínou, kam jezdí Číňané nakupovat ve velkém a zboží pak odvážejí k novému prodeji do Číny. Ke konci se protest zvrhl v násilí, policisté se snažili lidi rozehnat obušky a pepřovými spreji, lidé se bránili deštníky. Podle hongkongského tisku utrpělo pět policistů zranění.
