Obchodní vztahy prioritou. Mayová chce obejít unijní vyjednavače, píše The Times

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová chce při vyjednávání podmínek brexitu obejít unijní vyjednavače a domluvit se přímo s vládami členských zemí Unie. Píše o tom mimo jiné list The Times.

Premiérce se nelíbí, že Unie chce s Británií domluvit nejdřív podmínky rozvodu a teprve pak se pustit do řešení nových obchodních vztahů. Londýn by rád řešil obě otázky souběžně.

Úřad ministerské předsedkyně připustil, že by Mayová mohla evropské lídry požádat, aby unijní vyjednávací tým přehlasovali a schválili, že se bude od podzimu jednat rovněž o obchodu.

Jednání mezi britskými a evropskými vyjednavači jsou nyní takřka na mrtvém bodě. Hlavní vyjednavač zbývající sedmadvacítky Michel Barnier při mnoha příležitostech řekl, že rozhovory o budoucích obchodních vztazích mezi Británií a EU nebudou zahájeny, dokud nebude dosaženo „dostatečného pokroku“ ohledně rozvodového účtu, ochrany práv cizinců či irských hranic.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přitom považuje dokumenty, zveřejněné dosud britskou vládou, za neuspokojivé s tím, že zbývá vyřešit obrovské množství otázek. Mayová prý v říjnu přesto bude na summitu apelovat na představitele členských států EU, aby schválili zahájení obchodních rozhovorů už v říjnu, jak bylo původně plánováno.

Británie údajně bude ochotna dát Bruselu značnou částku za brexit, ovšem jen v rámci široké dohody, která zemi umožní přístup na jednotný trh a k celní unii během přechodného období po březnu 2019, uvádí The Times.

„Juncker sice říká, že je jasné, že před vyřešením rozvodových otázek nemůžeme mluvit o budoucím vztahu, ale to je rozhodnutí, které má přijmout sedmadvacítka, nikoliv komise,“ prohlásil vládní zdroj. „Některé hlavy států říkají, že je to zdravý rozum, abychom o tom diskutovali,“ dodal.

Britský ministr pro brexit David Davis a jeho tým vyjednavačů požadují, aby Brusel právně objasnil částku, kterou bude za odchod požadovat. Nedávné zprávy naznačují, že celková částka by mohla činit přibližně 30 miliard liber (asi 847 miliard korun).

Z posledního průzkumu ICM přitom vyplývá, že 72 procent britských respondentů považuje tuto částku za nepřijatelnou – pro 41 procent dotázaných by bylo nemyslitelných i deset miliard liber (asi 282 miliard korun).

Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
09:23Aktualizovánopřed 34 mminutami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 39 mminutami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 54 mminutami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 3 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.