Naplnění cílů Pařížské klimatické dohody? Státy budou muset výrazně přidat

Hlavního záměru Pařížské klimatické dohody, tedy udržení vzestupu průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia, nebude možné dosáhnout, pakliže drtivá většina států, které smlouvu podepsaly, se v nejbližších letech nevytasí s ambicióznějšími cíli v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Takové je hlavní poselství vědeckého projektu „Climate Action Tracker“, který zaštítilo několik předních německých výzkumných institucí.

Podle studie, jejíž závěry zveřejnil například časopis Nature, by se průměrná globální teplota na zeměkouli měla do roku 2100 zvýšit o 2,6–3,1 stupně Celsia, a to za předpokladu, že jednotlivé země dodrží své plány v oblasti redukce emisí skleníkových plynů, tak jak je ještě před Pařížskou konferencí předložily v podobě takzvaných dobrovolných příspěvků známých pod zkratkou INDCs (Intended Nationally Determined Contributions).

Největší producenti emisí CO2 v období 1850–2011
Zdroj: World Resources Institute

V rámci projektu „Climate Action Tracker“ byly do detailu prozkoumány dobrovolné příspěvky ze strany celkem 59 zemí, jejichž podíl na globálních emisích skleníkových plynů představoval v roce 2010 více než 80 procent.

V závislosti na ambicióznosti těchto příspěvků dospěli vědci ke zjištění, že pouze pět států z 59 zemí – Bhútán, Kostarika, Etiopie, Maroko a Gambie – přišlo s takovým plánem snížení emisí skleníkových plynů, jehož realizace by byla v souladu s cílem vymezeným v Pařížské dohodě, tedy udržet míru globálního oteplování pod dvěma stupni. 

„Všechny ostatní země obdržely hodnocení 'medium' (střední) nebo 'inadequate' (neadekvátní), což znamená, že u těchto států je třeba, aby redukovaly emise ve větší míře než předložily v dobrovolných příspěvcích a tím pádem byl zajištěn jejich spravedlivý podíl na dostatečném snižování emisí pro to, aby byl s velkou pravděpodobností udržen limit oteplování pod 2 stupně Celsia,“ vysvětlila spoluautorka studie Louise Jeffreyová z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK). 

Přidat musí EU, Čína i USA

Výzkum zaměřený na INDCs provedl i tým vědců z Melbourne German-Australian Climate Energy College. Jedním z nejdůležitějších závěrů jejich bádání bylo vyčíslení hodnot snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země, a to v té požadované míře, která by s vysokou pravděpodobností udržela globální oteplování pod dvěma stupni Celsia.

Vědci takto kupříkladu doporučili, že Evropská unie by namísto cíle mít v roce 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent nižší (než v roce 1990) měla ve skutečnosti usilovat o jejich 67procentní snížení. Ambicióznější plány by měly v tomto směru navrhnout i Čína a Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
03:12AktualizovánoPrávě teď

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
11:00Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Německu se koná největší letošní cvičení NATO

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.
před 35 mminutami

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 5 hhodinami

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 5 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 7 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 13 hhodinami
Načítání...