Naplnění cílů Pařížské klimatické dohody? Státy budou muset výrazně přidat

Hlavního záměru Pařížské klimatické dohody, tedy udržení vzestupu průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia, nebude možné dosáhnout, pakliže drtivá většina států, které smlouvu podepsaly, se v nejbližších letech nevytasí s ambicióznějšími cíli v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. Takové je hlavní poselství vědeckého projektu „Climate Action Tracker“, který zaštítilo několik předních německých výzkumných institucí.

Podle studie, jejíž závěry zveřejnil například časopis Nature, by se průměrná globální teplota na zeměkouli měla do roku 2100 zvýšit o 2,6–3,1 stupně Celsia, a to za předpokladu, že jednotlivé země dodrží své plány v oblasti redukce emisí skleníkových plynů, tak jak je ještě před Pařížskou konferencí předložily v podobě takzvaných dobrovolných příspěvků známých pod zkratkou INDCs (Intended Nationally Determined Contributions).

Největší producenti emisí CO2 v období 1850–2011
Zdroj: World Resources Institute

V rámci projektu „Climate Action Tracker“ byly do detailu prozkoumány dobrovolné příspěvky ze strany celkem 59 zemí, jejichž podíl na globálních emisích skleníkových plynů představoval v roce 2010 více než 80 procent.

V závislosti na ambicióznosti těchto příspěvků dospěli vědci ke zjištění, že pouze pět států z 59 zemí – Bhútán, Kostarika, Etiopie, Maroko a Gambie – přišlo s takovým plánem snížení emisí skleníkových plynů, jehož realizace by byla v souladu s cílem vymezeným v Pařížské dohodě, tedy udržet míru globálního oteplování pod dvěma stupni. 

„Všechny ostatní země obdržely hodnocení 'medium' (střední) nebo 'inadequate' (neadekvátní), což znamená, že u těchto států je třeba, aby redukovaly emise ve větší míře než předložily v dobrovolných příspěvcích a tím pádem byl zajištěn jejich spravedlivý podíl na dostatečném snižování emisí pro to, aby byl s velkou pravděpodobností udržen limit oteplování pod 2 stupně Celsia,“ vysvětlila spoluautorka studie Louise Jeffreyová z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu (PIK). 

Přidat musí EU, Čína i USA

Výzkum zaměřený na INDCs provedl i tým vědců z Melbourne German-Australian Climate Energy College. Jedním z nejdůležitějších závěrů jejich bádání bylo vyčíslení hodnot snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země, a to v té požadované míře, která by s vysokou pravděpodobností udržela globální oteplování pod dvěma stupni Celsia.

Vědci takto kupříkladu doporučili, že Evropská unie by namísto cíle mít v roce 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent nižší (než v roce 1990) měla ve skutečnosti usilovat o jejich 67procentní snížení. Ambicióznější plány by měly v tomto směru navrhnout i Čína a Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
10:34Aktualizovánopřed 40 mminutami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 49 mminutami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 1 hhodinou

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 2 hhodinami

Nový íránský vůdce byl zraněn a nejspíš znetvořen, prohlásil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth při brífinku v Pentagonu uvedl, že íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy nejsou k dispozici. Podle Hegsetha bylo při americko-izraelských úderech v Íránu zasaženo na patnáct tisíc cílů, armáda židovského státu hovoří o až pěti tisících Izraelem zabitých členech íránských ozbrojených složek. Teheránem v pátek podle zdrojů otřásl mohutný výbuch.
08:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, píše WSJ

Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty s tisícovkami mariňáků, napsal v pátek list The Wall Street Journal (WSJ). Děje se tak v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.
před 3 hhodinami
Načítání...