Sucho v jihoafrickém Kapském Městě by mohly pomoct vyřešit ledovce z Antarktidy. Odborníci chtějí odlomené kusy ledovců dopravit k břehům Afriky a z jejich odtávající vody zásobovat obyvatele jihoafrické metropole. Ta se dlouhodobě potýká s extrémním suchem a odborníci varují před takzvaným „dnem nula“, kdy město přijde o vodu úplně.
S nápadem využít vodu z ledovců přišel jihoafrický námořní záchranář Nick Sloane, který v roce 2013 řídil operaci při vyzvednutí vraku výletního parníku Costa Concordia. „Chceme ukázat, že tu jsou pro řešení nedostatku vody i další zdroje. A máme nápad, se kterým dosud nikdo nepřišel,“ oznámil Sloane.
„Jeden ledovec by mohl po celý rok produkovat kolem 150 milionů litrů vody na den. To je přibližně 30 procent potřeb města,“ odhaduje. V nejbližší době proto hodlá pořádat konference a shánět na projekt peníze. Odhaduje, že potřeba bude kolem 130 milionů amerických dolarů.
Vodní vrty na moři
Podle Sloanových představ by tankery naváděly ledovce odlomené z Antarktidy do oblasti takzvaného Benguelského proudu. Ten směřuje od jihu podél západních břehů Afriky a mohl by tak s sebou ledovce jednoduše „vozit“.
Zhruba půl kilometru dlouhé hory ledu by měly být během tříměsíční plavby obaleny plátnem, které zabrání jejich masivnímu odtávání. I tak se musí podle Sloana počítat s tím, že se třicet procent ledu cestou ke Kapskému Městu rozpustí.
Nedaleko pobřeží by chtěl Sloane ledovce ukotvit podobně jako ropné plošiny a návrtem z nich čerpat vodu. Díky její čistotě bude potřeba jen minimální úprava.
Odhaduje se, že z Antarktidy se každoročně odlomí kolem dvou bilionů tun ledu a mnoho velkých ledovců se rozpouští právě nedaleko břehů jižní Afriky. Díky přirozenému oběhu vody ledové pláně neustále „dorůstají“ – i když kvůli klimatické změně odtávají rychleji.
JAR má za sebou rekordně suché roky
Jan Kubečka z Hydrologického ústavu Akademie věd připouští, že využívání vody z ledovců není jedinou možností, jak situaci v Jihoafrické republice řešit, navíc ani úplně novou. „O transportu ledovců z Antarktidy se uvažuje už desítky let.“
Vedle dopravování ledovců připadá podle něj v úvahu také odsolování mořské vody, případně přivedení vody odjinud. „Musí si samozřejmě spočítat, co je ekonomicky nejvýhodnější. A velkou roli v tom také hraje nevyzpytatelnost počasí.“
Roky 2015 a 2016 byly nejsuššími v historii JAR a v jižní a západní části země platí stav přírodní katastrofy. Minimum srážek v zimních měsících neumožnilo doplnit vodní zásobárny, díky kterým země včetně čtyřmilionové aglomerace Kapského města dříve přežívala teplé a suché období.
Situace se začátkem letošního roku zhoršila natolik, že obyvatelé Kapského města mají nyní omezenou spotřebu 50 litrů na osobu. Pro srovnání: spotřeba vody v Česku je asi 100 litrů na osobu a den.
