Stoupající hladina moře znepokojuje Asima Krasniqiho. Jeho bar na pláži v albánském Qerretu ohrožuje eroze pobřeží. Albánie se s potížemi potýká v důsledku klimatické změny, ale i divokého urbanismu. „Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP ekolog Sherif Lushaj.
Moře polyká albánské pobřeží. Situace je dramatická, varují rybáři i ekologové
Na severu země, nedaleko nového přímořského letoviska Shëngjin, ve vodě hnijí desítky kmenů. Připomínají, že tam ještě nedávno rostl les, který odděloval moře od laguny Kune. Ta v blízké době asi zcela zmizí. Bunkry postavené za komunistické diktatury se dříve skrývaly pod dunami, nyní se pomalu vynořují. Jiné spolklo moře.
Shëngjin zmizí, bojí se jeho obyvatelé
Ze 427 kilometrů albánského pobřeží je 154 kilometrů zasaženo erozí, uvádí ministr životního prostředí Blendi Klosi. Postup moře je někde sotva znatelný, jinde dosahuje rychlosti 20 metrů za rok. Nedaleko Shëngjinu za posledních 15 let dokonce voda pohltila asi 400 metrů půdy, říká ministr.
„Toto místo zmizí, jestliže stát neučiní nezbytná opatření,“ varuje šedesátiletý rybář Osman Demi a vzpomíná na noc z 31. prosince 2009, kdy nečekané záplavy zasáhly jeho městečko. „Tady chytáme mořské okouny, kraby a parmice. Zánik této laguny by byl katastrofou,“ přidává se jeho kolega Albert Pati. Zdůrazňuje, že v některých místech dříve bohatých na ryby je dnes už jen mrtvá voda.
Z laguny téměř vymizeli pelikáni. Před rokem jich tam napočítali 7 tisíc, zatímco v 70. letech minulého století jich zde žilo 50 tisíc. Pokud se nic neudělá, místo se stane neobyvatelné i pro lidi, soudí Jak Gjini, který má na starosti životní prostředí v Shëngjinu a okolí. Ohroženy jsou podle něj dva tisíce obyvatel. „Situace je dramatická,“ varuje.
Změny klimatu a urbanismus
Hlavní příčinou postupu vody jsou klimatické změny. Způsobují mimo jiné stále silnější zimní bouře, které moře posouvají. Krom toho proces urychluje kácení lesů, těžba říčního písku a rovněž nekontrolovaná výstavba na pobřeží.
Shëngjin je v zimě opuštěný, ale v létě tam bydlí skoro 15 tisíc lidí, kteří se tísní v blocích několikapatrových betonových domů postavených na písčitém podloží laguny. Investují tam „bossové“, říká se záhadným úsměvem jeden z rybářů. Stavějí prý bez povolení, které dostanou, až když je budova hotová, obvykle za tučný úplatek. „Všechny nelegální stavby budou srovnány se zemí. Ti, kdo za to nesou zodpovědnost, budou potrestáni,“ slíbil ministr životního prostředí Blendu Klosi.
„Jediným řešením by byla výstavba kamenných struktur podél pobřeží a obnova dun,“ popsala východisko Eglatina Bruciová, která pracuje jako expertka na klimatické změny při Rozvojovém programu OSN v Tiraně. Jenže takové opatření by bylo mimořádně finančně náročné. A Albánie patří k nejchudším zemím Evropy.