Už začátkem příštího roku začne v Lotyšsku působit nový prapor Severoatlantické aliance. Organizace tak reaguje na sílící obavy pobaltských států z ruské agrese. Místa, kde kdysi sovětští vojáci působili, se v zemi mezitím stávají magnetem pro turisty. A lákají i ty, kdo na nich v minulosti sloužili.
To, co bylo po desetiletí tajemstvím, se nyní stává turistickým hitem. Zeltini, jednu z více než 3000 sovětských základen v zemi, kromě veteránů každoročně navštěvují tisíce návštěvníků. V době, kdy napětí mezi Ruskem a baltskými státy znovu roste, si tak sovětskou historii připomínají na vlastní kůži.
„Spali jsme s automatickými puškami po boku a nesměli se ani svléknout. Podmínky byly hodně vypjaté. Rakety byly na místech, vše bylo připravené. Čekali jsme jen na příkaz,“ říká dnes 74letý Leonid Konovalov. Tento veterán sloužil na Zeltini v šedesátých letech během kubánské raketové krize.
Na přítomnost ruských vojáků jsou v Lotyšsku dodones citliví – proto v minulých měsících v souvislosti s ukrajinskou krizí žádali větší garance ze strany NATO.
Vedle Lotyšska vzniknou nové prapory také v Litvě, Estonsku a Polsku. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga budou na místě od příštího roku, a to tak dlouho, jak bude potřeba.
NATO se před dvěma lety ve Walesu rozhodlo ztrojnásobit síly své rychlé reakce na 40 tisíc vojáků; součástí je asi 5000 bojovníků schopných zasáhnout na území členského státu v řádu dní. Aliance do oblasti připravuje pro případ potřeby vybavení, ustavila nová velitelství a její vojáci na východním křídle intenzivněji cvičí.
Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou Alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO s tím, že tak učinili „prakticky všichni“.
Součástí posílení východního křídla NATO bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.
