Iráčtí Kurdové chtějí v pondělí hlasovat o nezávislosti, a to navzdory odporu Bagdádu i OSN a světových velmocí. Nevhodné načasování vadí i části kurdských představitelů. Západní diplomaté se obávají, že referendum může otřást už tak narušenou stabilitou výbušného regionu.
„Pešmergové výrazně přispěli k tomu, že se radikály v Iráku a Sýrii daří porážet. I díky tomu kurdským zástupcům stouplo sebevědomí a poprvé v dějinách by rádi získali vlastní nezávislý stát. Na severu Iráku proto vypsali referendum,“ říká redaktor ČT Jakub Nettl.
„Referendum není vyznačením hranice, ale vyjádřením vůle lidu. Potom povedeme se všemi stranami dialog, abychom dosáhli vyhovujícího řešení pro všechny,“ řekl kurdský prezident Masúd Barzání.
Irácký premiér vyzval ke zrušení hlasování
V sedmatřiceti milionové zemi tvoří Kurdové až 20 procent obyvatel. Dlouhá desetiletí, zejména za vlády Saddáma Husajna, byli vystaveni útisku. Od roku 1991 se těší autonomii, kterou má pondělní hlasování ještě posílit. Proběhne přitom i v patnácti oblastech, kde žijí taky Arabové a Turkmeni. Jednou z nich je Kirkúk, území bohaté na ropu.
Irák je zásadně proti referendu. „Chcete přerozdělit území? Vážně vás žádám, abyste referendum zrušili a začali s námi přímo jednat, abychom to vyřešili v souladu s ústavou,“ uvedl irácký premiér Hajdar al Abádí.
Bagdád přes rozhodnutí ústavního soudu nemůže Kurdy donutit, aby hlasování nepořádali. O územní celistvost se přitom Irák neobává sám. Ankara se připravuje na to, že pondělní výsledek podpoří separatistické tendence i na její straně hranice a zahájila v oblasti vojenské manévry.
„Všichni, kdo se snaží zřídit v regionu umělé státy, si musí uvědomit, že jakékoli ohrožení naší národní bezpečnosti se okamžitě setká s náležitou odezvou,“ uvedl turecký premiér Binari Yildirim. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu pohrozil sankcemi.
Proti jsou Spojené státy, OSN. Podporu mají Kurdové od Izraele
Kurdské referendum jednoznačně podpořil pouze Izrael. Postavila se proti němu OSN. Poslední snahy Kurdů se nelíbí ani jejich spojencům – Spojeným státům a Velké Británii. Bojí se zvýšení nestability v regionu, které by mohlo narušit boj proti islamistům.
Nesprávné načasování kritizuje i část Kurdů. „Všichni chceme pas a mít vlastní stát. Ale teď nás referendum uvrhne do chaosu,“ říká číšník Ahmed Nana. „V Iráku už nemůžeme zůstat. Když se odtrhneme, získáme větší úctu i rozvoj,“ uvedl obyvatel Irbílu Mustafa Kamil. Podobný názor má nejspíš i většina z pěti milionů oprávněných voličů.
Ačkoliv bude výsledek nezávazný, mohl by být předznamenáním rozparcelování Iráku na základě etnických a sektářských rozdílů, píše agentura Reuters. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
