Súdánská vojenská rada a představitelé prodemokratického hnutí se dohodli na ústavním prohlášení, které otvírá cestu k předání moci civilní vládě v zemi. Podle agentury Reuters to oznámil vyjednávač Africké unie pro Súdán Mohamed Hassan Lebatt. Ústavní prohlášení určující, jakým způsobem se budou obě strany podílet na vládě v přechodném období před volbami, má být slavnostně podepsáno v neděli.
V Súdánu panuje chaos od dubna, kdy armáda svrhla diktátorského prezidenta Umara Bašíra. Převratu předcházelo několik měsíců masových protivládních protestů v metropoli Chartúmu. Demonstranti ale zůstali v ulicích i po Bašírově pádu a požadovali rychlý přechod k civilní vládě.
Na sdílení moci se zástupci opoziční koalice a armády poprvé shodli na začátku července. Dohoda stanovila zřízení svrchované rady, jedenáctičlenného orgánu, který bude zemi přechodně řídit asi tři roky. Sestávat bude z pěti zástupců armády, pěti zástupců prodemokratického hnutí a z jednoho civilisty, na kterém se mají obě strany domluvit. Armáda bude radě předsedat prvních 21 měsíců, civilisté vládu převezmou na zbývajících 18 měsíců.
Rozvědky budou podléhat vládě a svrchované radě
Spornou otázkou byla dlouho role súdánské rozvědky a obávaných státních milic zvaných Jednotky rychlé podpory (RSF), které vede místopředseda vojenské rady generál Mohamed Hamdan Dagalo a které podle zástupců opozice stojí za násilnostmi proti pokojným protestům. Podle návrhu ústavního prohlášení, který má k dispozici agentura Reuters, budou tajné služby podléhat vládě a svrchované radě. Jednotky rychlé podpory (RSF) se budou zodpovídat vrchnímu velení armády.
„Dohodli jsme se na citlivých otázkách bezpečnosti, nezávislosti soudnictví a moci vlády a svrchované rady,“ řekl agentuře AFP jeden z vůdců demonstrantů Ibráhím Amín.
Součástí ústavního prohlášení má být i sporná otázka beztrestnosti vojenských velitelů. Vůdci opozice požadovali, aby členové nové svrchované rady nezískali absolutní imunitu. V radě totiž podle opozice mohou zasednout i vojáci, kteří jsou zodpovědní za násilné potlačování protestů, včetně demonstrace ze 3. června, kdy podle opozice zahynulo nejméně 127 lidí.
Opoziční vůdci ve čtvrtek sdělili, že na základě dohody budou moci být členové svrchované rady souzeni, pokud s tím budou souhlasit dvě třetiny členů legislativní rady.
