Severokorejská média označila úterní test rakety za předzvěst dalších vojenských kroků v Pacifiku. Následujícím cílem prý může být oblast kolem ostrova Guam a tamní základny USA. Pchjongjang vyzkoušel první raketu, která přeletěla Japonsko a poté dopadla do moře. Šéf Bílého domu mluví o „vydírání“ a „konci diskusí“, čímž vzbudil rozruch.
Test rakety středního doletu, podle tamních úřadů typ Hwasong-12, prohloubil napětí mezi komunistickým režimem a USA spolu s jejich spojenci – Japonskem a Jižní Koreou. „USA hovoří se Severní Koreou a platí jim vyděračské peníze už 25 let. Hovory nejsou odpověď!“ napsal americký prezident Donald Trump na Twitteru.
Šéf obrany USA James Mattis ale ujišťoval, že to není tak horké. „Nikdy jsme nevyloučili diplomatické řešení. Pokračujeme ve spolupráci a ministr a já sdílíme zodpovědnost poskytnout ochranu našim národům,“ řekl před setkáním se svým jihokorejským protějškem v Pentagonu.
Trump nevysvětlil, co mínil „vyděračskými“ penězi. Podle agentury AP poskytly USA v letech 1995 až 2008 Pchjongjangu pomoc ve výši asi 1,3 miliardy dolarů (skoro 29 miliard korun). Z toho přes 50 procent šlo na potravinovou pomoc a asi 40 procent na energie. Ale od roku 2009 Washington neposkytl KLDR podle AP prakticky žádnou pomoc.
Trump už dříve řekl, že pokud bude KLDR Washingtonu vyhrožovat, „narazí na ohnivou zlobu, jakou svět neviděl“. Tento týden po testu severokorejské rakety volil mírnější slovník. „Všechny možnosti jsou na stole,“ uvedl v úterý.
Spuštění střely bylo podle severokorejských státních médií „prvním krokem vojenské operace v Pacifiku a jasnou předehrou k obsazení Guamu“. Úřady na ostrově ale současná bezpečnostní opatření nehodlají měnit.
Rada bezpečnosti odsoudila testy KLDR, s novými sankcemi zatím čeká
Očekávaná kritika vůči dalšímu severokorejskému testu zazněla na půdě OSN. Rada bezpečnosti úterní odpálení rakety do Tichého oceánu odsoudila, další sankce proti komunistickému režimu ale neoznámila. Poslední schválené sankce tvrdě zasáhly hlavně obchodní vazby mezi Čínou a KLDR – konkrétně uhlí, rudy a další suroviny.
Vypuštění rakety středního doletu, která přeletěla Japonsko, označila rada za „pobuřující“ hrozbu. Zároveň vyzvala Pchjongjang, aby ustal v dalších raketových pokusech a vzdal se také svých jaderných zbraní a jejich dalšího vývoje.
Ve svém prohlášení patnáctičlenná bezpečnostní rada uvedla, že je zcela nezbytné, aby Severní Korea přijala okamžité a konkrétní kroky ke snížení napětí. Sama se zavázala k „mírovému, diplomatickému a politickému řešení“. Ostatní státy světa vyzvala, aby uplatňovaly dosavadní sankce.
Podle Reuters členové RB OSN s právem veta, tedy Rusko a Čína, tradičně odmítají podporovat další sankce, když KLDR nepoužije při svých zkouškách raketu dlouhého doletu či jadernou bombu.
Rada naposledy jednomyslně schválila návrh USA na uvalení nových tvrdých sankcí na Severní Koreu 5. srpna poté, co KLDR vyzkoušela dvě mezikontinentální rakety. Na základě těchto dosud nejtvrdších sankcí může Pchjongjang přijít zhruba o třetinu svých ročních příjmů z vývozu.
Srpnová rezoluce byla už osmým takovým dokumentem, který RB OSN přijala od roku 2006 v souvislosti se severokorejskými jadernými a raketovými testy. Zásadní účinek ale neměla žádná z nich.
Úterní test se týkal rakety, která je údajně schopná nést i jadernou nálož. Naposledy proletěl nad Japonskem projektil vypálený KLDR v roce 2009. Tehdy mělo jít o vesmírný program.
Japonská vláda v reakci na nynější odpálení varovala obyvatele v severní části země před možným nebezpečím, raketu se ale prý nepokoušela sestřelit.
Severní Korea počátkem srpna uvedla, že „pečlivě zkoumá“ možnost raketového útoku na americký tichomořský ostrov Guam. Zpráva vyvolala ve světě znepokojení a USA pohrozily KLDR vojenským řešením sporu, pokud Pchjongjang nebude jednat rozumně.
O situaci okolo KLDR ve středu telefonicky jednali šéfové americké a ruské diplomacie Rex Tillerson a Sergej Lavrov. Podle ruského ministerstva zahraničí se shodli, že nový severokorejský raketový test představuje další hrubé porušení řady rezolucí Rady bezpečnosti OSN ze strany Pchjongjangu.
Lavrov nicméně kladl důraz na to, že diplomatické a politické hledání východiska z napětí na
Korejském poloostrově nemá alternativu, a na nezbytnost zdržet se jakýchkoliv vojenských kroků, hrozících nepředvídatelnými následky. Další zvýšení tlaku sankcí na KLDR označil za kontraproduktivní a nebezpečné.
