Itálie je připravena zablokovat závěry nadcházejícího summitu Evropské unie, pokud v nich nebude výslovně zmíněna nezbytnost sdílené odpovědnosti členských zemí za záchranu migrantů zachycených ve Středozemním moři. Informovala o tom agentura ANSA s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.
Tato podmínka je podle zdrojů z italského kabinetu zároveň „nejzazší mez“, za kterou není Řím ochoten v žádném případě ustoupit.
Nová italská vláda tvořená populistickým Hnutím pěti hvězd a protiimigrační Ligou si stanovila zablokování přílivu migrantů z Afriky do země za jednu ze svých klíčových priorit.
Svoje přístavy začala Itálie blokovat záchranným lodím přepravujícím migranty z potápějících se člunů ještě u libyjského pobřeží. Vymohla si tím, že například loď německé nevládní organizace Lifeline se zhruba 230 migranty nakonec zakotvila na Maltě, která se tomu dlouho bránila.
Migranty si ale rozdělí osm zemí Evropské unie: kromě Malty a Itálie to bude také Francie, Lucembursko, Portugalsko, Irsko, Nizozemsko a Belgie.
Summit řešení nenajde, míní Babiš
Český premiér Andrej Babiš pochybuje, že se na čtvrtečním summitu podaří najít společné řešení migrační problematiky. „Je zajímavé, že vývoj názorů se mění,“ poznamenal Babiš v Lucemburku po společné večeři osmi předsedů vlád evropských zemí hlásících se v Evropě k liberální politické frakci ALDE.
Babiš poznamenal, že podle původních očekávání měl Macron působit v EU jako most a sjednocovat pozice tak, aby byl slyšet i pohled V4. Nyní však prý „mluví jako (německá kancléřka Angela) Merkelová před rokem“.
Českého premiéra čeká před summitem společně s předsedy vlád dalších zemí Visegrádské čtyřky setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S ním chce mluvit o nedávných výrocích Paříže k migraci nebo o francouzském odporu k rozšíření EU.
Počet migrantů přicházejících do Evropy klesá
Zatímco migrační otázka vyvolává před čtvrtečním summitem v Bruselu mezi členskými státy Unie stále větší napětí, počet migrantů přicházejících do Evropy dál klesá.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) jich od počátku letošního ledna do poloviny června přišlo 54 300. V první polovině roku 2016 to přitom bylo 240 tisíc a za prvních šest měsíců loňského roku 100 tisíc.
Většina migrantů se podle IOM i nadále do Evropy dostává přes Středozemní moře. Letos to bylo 80 procent všech lidí, kteří na kontinent dorazili.
Nejčastěji migranti v první polovině letošního roku připlouvali do Itálie, kam do poloviny června dorazilo 16 400 migrantů (loni to do pololetí bylo 84 000). Po Itálii připlouvají migranti nejčastěji do Španělska, které na rozdíl od jiných jihoevropských států zažívá nárůst počtu příchozích: z 6500 v loňském prvním pololetí na 16 300 v letošním. Do Řecka, které je na třetím místě co do počtu přicházejících migrantů, se jejich počet snížil oproti loňsku téměř o polovinu: z 21 000 na 10 700.
Podle IOM se do Španělska migranti dostávají především po moři z Maroka, přelézají ale také ploty oddělující Maroko od španělských enkláv Ceuty a Melilly a španělskou hranici překonávají také z Portugalska. Do Itálie míří migranti především přes Libyi a Tunisko, do Řecka přes Egejské moře z Turecka.
Na takzvané balkánské stezce, jejíž různé větve vedou z Řecka a Bulharska přes Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Albánii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Maďarsko dál do střední Evropy, prošlo v prvním pololetí letošního roku podle údajů IOM 9000 migrantů. V roce 2015 přitom po této trase především do Německa dorazily statisíce lidí.
