Tažení indonéského režimu proti komunistům v roce 1965 odpovídá podle mezinárodního panelu zločinům proti lidskosti. Spoluvinu na systematickém zabíjení tisíců lidí přitom podle středeční zprávy mají také Spojené státy, Británie a Austrálie. Zmíněné státy prý o skandálních čistkách dobře věděly, nic však neučinily.
Indonésie obviněna ze zločinů proti lidskosti v roce 1965. USA i Británie prý nesou část viny
V polovině 60. let probíhalo v Indonésii cílené tažení proti stoupencům komunismu. Policejní a armádní složky tehdy na příkaz vedení země zabily odhadem 400 až 500 tisíc lidí, vzhledem k přísnému utajení kolem politických čistek však mohlo být číslo obětí vyšší.
Soudní tribunál vedený bývalým jihoafrickým ústavním soudcem Zakem Yakoobem už v listopadu vyslechl na 20 přímých svědků. Řada z nich tehdy vypovídala za plentou ze strachu kvůli vyzrazení své identity.
Při přezkoumávání byl mimo jiné využit i známý dokument Joshui Oppenheimera z roku 2012 Způsob zabíjení (The Act of Killing). Zpráva o jedné z nejtemnějších kapitol v historii Oceánie přišla tuto středu, kdy členové panelu vydali usvědčující zprávu.
Podle ní se potvrdily obvinění mimo jiné z nelidského, bezohledného mučení, nespravedlivého držení ve věznicích i „nucených prací, které v mnoha situacích odpovídaly zotročení“. Důkazy prý potvrdily také systematické sexuální zneužívání, stíhání z politických důvodů a „zmizení tisíců lidí, kteří nepodpořili Suhartovu diktaturu s dostatečným nadšením“.
Panel vyzval indonéskou vládu, aby se obětem a jejich rodinám omluvila, začala s vlastním vyšetřováním a zajistila kompenzace přeživším obětem represí. Člen indonéské vlády Luhut Pandžjatan nicméně prohlásil, že jeho země má vlastní nezávislý systém práva, do kterého nelze vnější silou zasahovat. „Naše země je skvělým národem. Naše historické problémy a dilemata vyřešíme podle sebe a všeobecných hodnot,“ vzkázal prostřednictvím novinářů.
Demonstrace zastánců komunistů
Zpráva usvědčuje Spojené státy, Velkou Británii a Austrálii, které prý o masové represi dobře věděly a nic aktivního proti dění v Indonésii nedělaly. Británie i Austrálie prý „opakovaly falešnou propagandu indonéské armády, i když měly naprosto jasné zprávy o zabíjení a dalších zločinech proti lidskosti.“
Členové panelu vyzvali zmíněné státy ke spoluúčasti při vyšetřování, všechny tři ale odmítly. Dosud se k aktuálnímu verdiktu žádná z nich nevyjádřila.
Masové čistky v Indonésii byly dohrou nezdařeného pokusu o převrat a zavraždění několika armádních generálů během 30. září 1965. V pozadí povstání byl zřejmě jeden z tehdejších velitelů – generál Suharto – a jeho pozdější Hnutí 30. září, jako hlavní viník byla ale označena Komunistická strana Indonésie (PKI). Tehdejší prezident Sukarno následně schválil rozsáhlé stíhání jejích členů a stoupenců. Armáda při tažení proti komunistům využila muslimských organizací nebo polovojenských skupin.
Pohřeb šesti zavražděných generálů odstartoval represe v celé zemi
Aktivisté v minulosti odhadli počet zabitých až k 1 milionu. Podle mnohých přitom oběťmi režimu nebyli primárně komunisté, ale ve skutečnosti etničtí Číňané, případně kdokoliv s levicovými preferencemi.
Panel s názvem Mezinárodní lidový tribunál vznikl v roce 2014 a skládá se z indonéských exulantů, právníků, aktivistů v oblasti lidských práv, členů organizací, které se zabývají rozkrýváním indonéských čistek.
Armádní generál ve výslužbě se dostal k moci v roce 1965, kdy jako téměř neznámý příslušník armády zlikvidoval údajný pokus o komunistický puč proti prvnímu indonéskému prezidentovi Sukarnovi. Jako generál se rovněž podílel na následných protikomunistických masakrech, při nichž bylo zavražděno podle různých odhadů 150 000 až milion lidí. O tři roky později v březnu se Suharto stal oficiálně prezidentem.
Suharto za 32 let ve funkci přivedl zemi k prosperitě a sám pohádkově zbohatl. Nebývalý hospodářský rozkvět byl ale vykoupen autoritářským způsobem jeho vlády včetně umlčování politických oponentů. Po nuceném odchodu z čela země v roce 1998 čelil žalobě z korupce a zpronevěry, odsoudit se ho ale nepodařilo. O devět let později se jeho zdravotní stav - způsobený rozsáhlými infekcemi - prudce zhoršil. Zemřel 27. ledna 2008.
Generál Suharto