Norimberk – Hermann Göring – ješitný říšský maršál se slabostí pro parádní uniformy a kradené umění, který 15. října 1946 spáchal sebevraždu. Popravy měly začít v noci na 16. října. Své popravě ale Göring unikl, neboť 15. října ve 22:44 spáchal sebevraždu. Použil schovanou kapsli s kyanidem. Göring, nacistický ministr letectví a vrchní velitel Luftwaffe, rodák z jihobavorského Rosenheimu, se za první světové války stal jedním z es německého vojenského letectva. Krátce po podpisu Versailleské mírové smlouvy, kterou stejně jako většina Němců považoval za ponižující, vstoupil do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Poté, co slyšel jeden z projevů Hitlera, který v něm pronesl vše, co chtěl Göring – a nejenom Göring, ale i většina Němců – slyšet, byl nadšen tak, že hned příští den vstoupil do Hitlerovy strany a zároveň začal stranu finančně podporovat.
Göringovy slabosti – morfium a sběratelství umění
Mnichovský pochod – 8. listopadu 1923 se nacisté snažili převzít moc mnichovským pochodem, při kterém se nejenom nepovedlo převzít moc, ale Göring byl postřelen. Azyl mu tehdy poskytla starší židovská rodina. Zranění bylo velmi bolestivé, skončil ilegálně v Rakousku, kde dostal proti bolestem morfium. Právě zde se zrodila jeho závislost na morfiu, která trvala celý život.
I Göring měl své slabosti – byl vášnivý sběratel obrazů, soch a dalších starožitností. Nejvíce ho nadchnul obraz od Leonarda da Vinciho Poslední večeře.
Nahoru šel i díky penězům
Jeho vzestup v nacistické hierarchii byl rychlý, mimo jiné i proto, že sponzoroval Hitlerovu stranu. V první polovině 30. let byl zvolen předsedou říšského parlamentu, stál u zrodu neblaze proslulé tajné policie – gestapa – a byl jmenován ministrem letectví. Nebylo tudíž divu, že se těšil pověsti druhého nejmocnějšího muže Třetí říše.
Coby vrchní velitel Lutwaffe měl Göring nezanedbatelný podíl na počátečních úspěších bleskové války. Už v době triumfů se ale mezi ním a nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem projevovaly názorové neshody ohledně dalšího vedení války. Göring se stavěl zejména proti plánu zaútočit na Sovětský svaz, na což podle jeho názoru nebylo Německo připravené.
Život si vzal sám
Nevraživost mezi oběma nacistickými prominenty vyvrcholila na samém sklonku války. Hitlerovi, jenž se nacházel v beznadějně obklíčeném Berlíně, poslal Göring 23. dubna 1945 telegram, v němž mu navrhl, že převezme velení, Hitler jej následně obvinil ze zrady a zbavil všech funkcí. Po vůdcově smrti se v Německu rozpoutal boj o vládu nad zničeným Německem, novým vůdcem se stal Dönitz. Göring tou dobou už věděl, že se blíží konec války, a užíval si s ženou a dcerkou v horské vile na Obersalzbergu. Odtud se dostal až před válečný soud v Norimberku, jenž nad ním vynesl trest smrti oběšením. Vykonání trestu smrti ale unikl, život si vzal sám.
Göring byl při Norimberském procesu vůdčí osobností. Snažil se koordinovat obhajobu, své obhajobě na rozdíl například od Karla Dönitze věnoval značnou pozornost. Snažil se ukázat jako muž, který měl zásluhy za meziválečné hospodářské oživení Německa a snažil se dokazovat, že neměl se zločiny Adolfa Hitlera nic společného. Vězeňskému psychoanalytikovi se Göring svěřil, že raději zemře jako mučedník než jako zrádce.
Ve své samotě se Göring upínal téměř blouznivě ke své dceři a manželce. Edda Göringová vzpomíná, že svého otce směla navštívit poprvé po 16 měsících vězení 17. září 1946. Při své jediné návštěvě stála Edda na židli, aby na otce lépe viděla, a recitovala mu balady a básně, které se k této příležitosti naučila. Hermann Göring na druhé straně skla bez zábran plakal.
Patnáct dní po tomto setkání vynesl Norimberský tribunál rozsudek. Za zneužívání nucené práce zajatců, za jeho nekritický přístup ke koncentračním táborům a konečnému řešení byl odsouzen k trestu smrti. Jeho obhájce žádal, aby Göring nebyl pověšen, ale zastřelen popravčí četou, ale žádost byla zamítnuta. Hermann Göring se nakonec otrávil jedem – použil schovanou kapsli s kyanidem a spáchal tak sebevraždu.
Nevyřešenou záhadou zůstává, jak se Göring k ampuli s jedem dostal. Nejvíce podezřelý je americký poručík Jack G. Wheelis, který se s Göringem ve vězení přátelil a pomáhal mu pašovat dopisy pro Eddu a Emmy. Edda Göringová při rozhovoru s autorem knihy „Hitlerovy děti. Synové a dcery pohlavárů Třetí říše o sobě a svých otcích“ zřejmě nechtěně prozradila, že bude do smrti vděčná tomu muži, který to pro rodinu udělal.
