Jednání o britském odchodu z Unie jsou velmi složitá a potrvají mnohem déle než dva roky, jak bylo v plánu. Myslí si to šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Za nereálná označil očekávání šéfa britské diplomacie, který chce, aby si Londýn udržel přístup k jednotnému trhu, a zároveň Británie omezila volný pohyb osob.
Britská vláda chce spustit proces na základě článku 50 Lisabonské smlouvy do konce března 2017. Tím by formálně začal dvouletý rozvod, po němž by země Unii opustila. Dijsselbloem si ale nemyslí, že je tento časový rámec reálný.
„Jednání jsou velmi složitá (…) Potrvají mnohem déle než dva roky,“ konstatoval šéf euroskupiny s tím, že obě strany se na sebe dívají navzájem „s podezřením“.
Britská vláda tvrdí, že ještě nepřijala rozhodnutí ohledně toho, zda chce, aby země setrvala v celní unii EU.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson ale trvá na zachování přístupu k jednotnému trhu – na druhou stranu by ovšem rád omezil počet imigrantů. „Volný pohyb osob jako základ EU je mýtus,“ tvrdil v nedávném rozhovoru.
Unijní politici opakovaně varují, že Londýn nemůže očekávat, že si bude vybírat z pravidel Unie jen to, co se mu hodí. „Říká věci, které jsou intelektuálně nemožné, politicky nedosažitelné, takže si myslím, že nenabízí Britům poctivý obraz toho, co je k dispozici a čeho lze dosáhnout v těchto jednáních,“ okomentoval Dijsselbloem pro BBC postoj britského ministra.
Britská premiérka Theresa Mayová mezitím popřela, že by její kabinet neměl plán pro brexit. „Naším plánem je zajistit kontrolu pohybu osob z Evropské unie do Británie. Naším plánem je … vyjednat volný obchod se zbytkem světa,“ sdělila politička.
Odmítla přitom jednostranně garantovat všechna práva pro občany ze zemí EU, kteří pobývají v Británii, pokud nebude totéž zajištěno pro Brity v zahraničí. Premiérka se opřela o nejnovější statistická data, která ukázala, že míra nezaměstnanosti v zemi v prvním čtvrtletí neočekávaně klesla na 11leté minimum.
„Tyto údaje o zaměstnanosti ukazují sílu základů naší ekonomiky,“ řekla Mayová poslancům s tím, že Británie má ambice stát se stěžejní silou v mezinárodním volném obchodu.
Statistiky podle britského listu The Guardian rovněž ukázaly, že po červnovém referendu přišlo do Británie do září dalších 46 tisíc Východoevropanů. Podle The Guardian je to dáno obavami, že Británie se především pro nekvalifikované pracovníky uzavře. Naopak počet pracovníků ze západních zemí kvůli obavám z nejistoty o 7000 klesl a činil 937 tisíc.
Musíme minimalizovat škody, říká Dijsselbloem
Podle Dijsselbloema bude brexit ztrátou pro obě strany. Ty by se proto měly zasadit alespoň o to, aby bez vypjatých emocí tyto ztráty co nejvíce minimalizovaly. „Můžeme se snažit minimalizovat škody, ale bude to krok zpátky. A to je to, o čem by Boris Johnson měl začít mluvit,“ upozornil šéf nizozemské státní kasy.
