Horní hranice pro počet přijímaných uprchlíků či přístup ke zbraním – to jsou některá vnitropolitická témata volebních programů německých politických stran. Jejich členové se budou už tento víkend ucházet o křesla v Bundestagu.
Deportace migrantů i víc kamer v ulicích. Co slibují politické strany německým voličům
Podle předvolebních průzkumů má šanci zasednout v Bundestagu následujících šest stran:
- Křesťansko-demokratická unie/Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU)
- Sociálně-demokratická strana (SPD)
- Alternativa pro Německo (AfD)
- Levice (Die Linke)
- Svobodná demokratická strana (FDP)
- Zelení (Bündnis 90/Die Grünen)
Srovnání jejich volebních programů přináší televizní stanice ARD.
Azylová politika
Uprchlická, azylová a přistěhovalecká politika je klíčovým předvolebním tématem AfD. Strana chce zavřít hranice a zastavit neregulované přistěhovalectví. Kvůli migraci chce dokonce měnit i zakotvení ochranných a azylových záruk v ústavě.
Problematice ale věnují mnoho prostoru i další strany. CSU požaduje – na rozdíl od své sesterské CDU – stanovení horní hranice pro přijetí uprchlíků na 200 tisíc lidí za rok. Obě části koalice pak sázejí na navýšení počtu takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané by na azyl neměli právo (chtějí mezi ně zařadit Alžírsko, Maroko a Tunisko), a také na vracení neúspěšných žadatelů. Návrat by se měl týkat i občanů Afghánistánu.
S vracením odmítnutých migrantů do Afghánistánu naopak nesouhlasí SPD, jinak ale jejich návrat podporuje, byť především dobrovolný. Právo na azyl strana upravovat nechce. Na rozdíl od CDU/CSU, která nechce povolit dvojí občanství, by přistěhovalcům umožnila mít víc než jednu státní příslušnost.
Dvojí státní příslušnost pro v Německu narozené potomky přistěhovalců podporuje i Levice, která chce také uprchlíky zrovnoprávnit na trhu práce nebo v oblasti přístupu ke zdravotní péči. Strana odmítá deportace a podporuje sestěhovávání rodin.
Podobnou politiku podporují i Zelení. Odmítají deportace do krizových oblastí, horní hranici pro počet přijatých uprchlíků i celkové zpřísnění azylového systému. Naopak se vyslovují pro to, aby si uznaní uprchlíci mohli do Německa přivést rodiny, a aby mohli mít přistěhovalci dva nebo více pasů.
Horní hranici pro přijímání uprchlíků odmítá i FDP, která ale zároveň zdůrazňuje, že váleční uprchlíci mají v Německu zůstat jen po dobu trvání konfliktu, a podporuje deportace lidí nemajících právo na azyl.
Chce také zavést bodový systém, který by určoval, kdo může do země přijít, a který by upřednostňoval kvalifikované přistěhovalce. Imigranti mohou mít více než jednu státní příslušnost, nejpozději ve čtvrté generaci by se ale podle FDP měli rozhodnout jen pro jeden pas.
Policie, bezpečnost v ulicích a přístup ke zbraním
CDU/CSU i SPD slibují Němcům 15 tisíc nových policistů. Posílit policejní sbor chtějí i další strany, neuvádějí ale konkrétní čísla. Rozpory naopak panují, pokud jde o případné nasazení Bundeswehru pro účely vnitřní bezpečnosti. SPD, Levice a Zelení to odmítají, CDU/CSU nasazení připouští „ve zvláštních rizikových situacích“. FDP a AfD se k tématu ve svých programech nevyjadřují.
CDU/CSU a AfD prosazují rozšíření bezpečnostních kamer s rozpoznáváním obličejů, Křesťansko-sociální unie chce umožnit také osobní kontroly bez konkrétního podezření vůči danému člověku. Širší nasazení bezpečnostních kamer podporuje i SPD, na určitých místech a za určitých podmínek ho schvalují i Zelení. Naopak Levice i FDP všudypřítomný dohled kamer odmítají.
Zelení chtějí ztížit přístup ke zbraním. Zpřísnění pravidel pro držení zbraní požaduje i Levice, a to především v soukromých rukou, kde je chce téměř zakázat. Naopak FDP zpřísnění odmítá, stejně jako AfD, která hodlá podmínky pro zisk zbrojního průkazu zmírnit. Strana chce také snížit hranici trestní odpovědnosti na dvanáct let.
Strany se liší v názoru na budoucnost německých tajných služeb. CDU/CSU nadále podporuje rozvědku (Spolkovou zpravodajskou službu, BND), zatímco SPD ji chce reformovat. Levice hodlá tajné služby rozpustit. Zelení navrhují nahradit kontrarozvědku (Spolkový úřad pro ochranu ústavy, BfV) novým spolkovým úřadem.
Boj s radikálními islamisty
Jedním z témat voleb je také přístup k radikálním islamistům. CDU/CSU i SPD chtějí zavřít mešity, jejichž představení kážou nenávist a násilí a v nichž se scházejí salafisté a další potenciálně nebezpečné osoby. FDP i AfD se staví proti financování náboženských organizací a zařízení ze zahraničí, FDP výslovně zmiňuje Turecko a Saúdskou Arábii.
Zelení mluví v souvislosti s bojem proti islamismu a salafismu (ale i pravicovému extremismu) o „masivní“ prevenci, Levice se k problému blíže nevyjadřuje. Konstatuje jen, že se na boj s terorismem musí soustředit policie.
CSU pak hodlá nebezpečí ze strany radikálů předcházet mimo jiné použitím elektronických náramků. Cizince, kteří spáchají trestný čin, chce CSU vyhostit. Potenciálně nebezpeční islamisté s dvojím občanstvím by pak podle ní měli přijít o německý pas.
Podobně chce AfD, pro kterou je „boj s kriminalitou cizinců nejdůležitější součástí vnitřní bezpečnosti“, zbavit německého občanství ty, kteří budou například patřit ke kriminálním klanům.
obrázek