Další provokace Teheránu – nad americkou loď vyslal dron

Za nemorální a neprofesionální označilo americké námořnictvo přelet íránského bezpilotního letounu nad americkým plavidlem během cvičení v Perském zálivu. Podle Washingtonu ale letecký provoz nebyl ohrožen. V Teheránu mluví o „důkazu odvahy“.

Zatímco Washington považuje přelet dronu nad americkou lodí za provokaci, Teherán to oslavuje jako hrdinský čin. „Je to důkaz odvahy, zkušenosti a schopností našich operátorů, díky tomu jsme se dostali tak blízko vojenské lodi a pořídili krásné a přesné snímky bojových jednotek zahraničních sil,“ prohlásil velitel íránského námořnictva Habibulláh Sajarí.

Íránská státní televize odvysílala záběry z incidentu, americké námořnictvo ale nemohlo potvrdit, že je video pravé. Podle něj jsou podobných záběrů lodí plné sociální sítě.

Podle íránských médií došlo k incidentu v pátek, americká armáda ale potvrdila jen přelet ze 12. ledna. V oblasti se prý tehdy pohybovaly jak americká, tak francouzská loď.

„Bezpilotní letoun nebyl ozbrojený a nepředstavoval riziko pro letecké operace na lodi. I když to neznamenalo pro loď nějaké nebezpečí, bylo to nenormální a neprofesionální,“ uvedla mluvčí amerického námořnictva Nicole Schwegmanová.

Přelet íránského dronu nad americkým plavidlem (zdroj: ČT24)

Íránci neuvedli, o jaké americké plavidlo šlo. V Perském zálivu se nyní pohybuje letadlová loď Harry S. Truman, ze které Američané podnikají útoky proti radikálům z Islámského státu v Iráku a Sýrii.

K přeletu, o kterém mluví Američané, došlo v den, kdy Íránci zadrželi deset amerických námořníků. Ti kvůli problémům s navigací vpluli do íránských výsostných vod. O den později Írán posádku propustil.

„Samozřejmě nevidíme rádi, když jsou naši lidé drženi cizí armádou. Je třeba vyjasnit, co se stalo a jaká kombinace faktorů vedla k té navigační chybě. Ale jasné je, že byli jinde, než být měli,“ podotkl americký ministr obrany Ashton Carter.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už v polovině ledna íránské námořnictvo varovalo americkou loď, aby opustila oblast Ománského zálivu, kde armáda pořádala vojenské cvičení.

Írán uzavřel loni v červenci dohodu o omezení svého jaderného programu se šesti velmocemi (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo). Zavázal se k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku.

USA a EU po splnění podmínek letos v lednu zrušily protiíránské sankce. Írán tak mimo jiné získal přístup k 100 miliardám dolarů z ropných příjmů, které byly blokovány v bankách v zahraničí. Spojené státy ale vzápětí zavedli nové restrikce kvůli íránskému programu balistických raket.