Server polského listu Gazeta Wyborcza zveřejnil informace ze svazku spolupracovníka Státní bezpečnosti přezdívaného Bolek, kterým měl být bývalý disident a prezident Lech Walesa. Ten veškerá obvinění ze spolupráce s tajnou policií odmítá. Podle Gazety Wyborczy měl agent Bolek spolupracovat od prosince 1970 do července 1971 a svým donášením přitížil asi 20 lidem.
Bolek svými hlášeními poškodil 20 lidí, referuje polský tisk o údajném Walesově spisu
Spis s výkazem práce Bolka je v prvním ze šesti balíků dokumentů zabavených v domě bývalého ministra Czeslawa Kiszczaka. Podle Kiszczakova dopisu se týká spolupráce Lecha Walesy se Státní bezpečností (SB). Walesa stále popírá, že by udával kolegy, a tvrdí, že svazky zfalšovalo ministerstvo vnitra. Walesovi odpůrci považují svazky za důkaz zrady, který maže pozdější zásluhy. Oficiální expertíza pravosti spisu dosud neproběhla.
Pracovní svazek o rozsahu 575 stran není podle redaktora Gazety Wyborczy lehké čtení. Většinou jde o rukou - vesměs tajných policistů - psaná hlášení, anebo poznámky policistů ze schůzek s Bolkem. Bolkova ruka měla napsat maximálně čtyři z 28 hlášení.
Spis, který zveřejnil polský Institut národní paměti, má dokazovat Walesovu spolupráci se Státní bezpečností
Bolkovo písmo se na první pohled liší od psaní příslušníků SB, především kapitána Edwarda Graczyka, který byl řídícím důstojníkem Bolka.
Kapitánova ruka je vypsaná a také se dopouští mnohem méně chyb. Přestože Graczyk zapisoval udání konfidenta v prvé osobě, je zjevné, že byl spolutvůrcem celých odstavců: Bolkova slova se proplétají s policejním slovníkem. Kapitánovo hlášení je napsáno úhledným rukopisem, Bolkovo neohrabaným písmem a je plné chyb. Část hlášení, hlavně zpočátku, psali policisté na psacím stroji.
Intenzivní styky Bolka se Státní bezpečností trvaly podle záznamů od 21. prosince 1970 do konce července 1971. Pak se schůzky stávaly vzácnějšími, až došlo k formálnímu ukončení spolupráce v červnu 1976.
Potvrzuje to shrnutí z roku 1974. SB spočítala, že Bolek v roce 1971 dostal za informace 9400 zlotých, v roce 1972 pouze 1600 a v roce 1973 nic, protože „předávané informace neměly operativní hodnotu“.
Polští novináři studují kopii spisu agenta Bolka
Po událostech z prosince 1970 (kdy polský režim krvavě potlačil protesty na severu země vyvolané náhlým zdražením potravin a spotřebního zboží) SB masově verbovala dělníky gdaňské loděnice, ke spolupráci se zavázalo 200–250 lidí. SB záleželo na tom, aby nepřipustila zopakování vzpoury, která otřásla režimem a stála desítky životů.
Bolek, stejně jako další agenti, měl informovat o stávkových náladách a potenciálních vůdcích nových protestů. Důležitým úkolem bylo také identifikovat pachatele podpálení výboru strany, zmlácení policistů a zničení policejních vozů. Je to vidět na prvních udáních, která Gazeta Wyborzca zveřejňuje:
„K nim (stoupencům stávky) patřil Lenarciak Henryk - a taky tlustý zámečník. Jeho jméno a další dodám v příštím hlášení.“
„Uvádím dvě příjmení nejagresivnějších osob, které vybízely ke stávce: zámečník Arczyński, elektrikář Kacprzak.“
„Nespokojenost s politikou úřadů jsem slyšel od elektrikáře Zarzyckého, zámečníka Mioto, mistra Suszka i dalších.“
„V dílně W 4 pracuje jako elektrikář Szyler Józef, je jedním z nejaktivnějších inspirátorů přestávek v práci.“
Bolek na počátku roku 1971 hlásí, kdo pobuřuje zaměstnance, kdo chystá stávku, kdo chce přimět úřady k souhlasu se stavbou kostela či kdo rozdává letáky. Radí, jak zabránit projevům nespokojenosti dělníků v prvomájovém průvodu: „Třeba připravit jim peníze, ale tak, aby věděli, že je dostanou až po průvodu.“
Polský server přetiskuje i další hlášení: „Dělník z dílny W4 mi slíbil, že rozmnoží letáky. Dotyčný jménem Kantor má přístup ke kopírce, protože v rozmnožovně pracuje jeho kolega.“
„Od elektrikáře Kozlowského jsem se dozvěděl, že v prosinci byl jedním z účastníků, kteří se zmocnili policejního vozu. Získal taky dvě krátké zbraně. Jednu prý hodil do kanálu, druhou dal kolegovi z W4 jménem Leszek.“
Ve svazku není zmínky o následcích, ale SB chválí Bolka za „cenné informace“.
Spis údajného spolupracovníka Bolka
Ke krizi při spolupráci dochází koncem července 1971. V hlášeních převládají úvahy typu, zda „skutečně činitelům řídícím stát záleží na udržení autority strany?“, s policejní poznámkou „nemá operativní hodnotu“. Schůzek ubývá, Bolek na ně buď nepřichází, nebo není připraven.
Když v září 1971 navrhuje pamětní desku na počest obětí prosince, kapitán Ratkiewicz ho poprvé varuje. A hlásí: „Kategoricky jsem mu zakázal takové chování. Upozornil jsem také na formu hlášení. Má uvádět jen výroky třetích osob bez svých komentářů a domněnek. Bolek musí být často kontrolovaný.“
Podle spisu se ale Bolek nepolepšil. Dráždil policisty řečmi a nářky na osud dělníků a nesplněné sliby úřadů. „Chybí mu chuť spolupracovat,“ stěžují si autoři hlášení. V únoru 1976 je Bolek za pobuřování vyhozen z práce. Státní bezpečnost potvrzuje, že nemá zájem mu pomoci.
Walesa: Nikomu jsem neublížil
Lech Walesa dal znovu najevo, že vše považuje za kampaň proti své osobě. „To vyrobila SB, aby na základě mého spisu brala peníze. Já jsem se musel v práci na příkaz vedoucího bavit ne s SB, ale s kontrarozvědkou, a to bylo možná pětkrát do roku 1976,“ uvedl Walesa. Dodal, že nikdy neprozradil žádné příjmení a nikomu neublížil. Již dříve ho nařčení ze spolupráce s komunistickou policií zbavil lustrační soud.
Polská veřejnost je v pohledu na Walesovu údajnou spolupráci rozdělena. Část tvrdí, že současný nález potvrzuje dlouho známou pravdu. Naopak Walesovi stoupenci tvrdí, že jde o snahu pošpinit jméno nositele Nobelovy ceny za mír, a na neděli do Walesova domovského Gdaňsku svolali manifestaci, na níž se očekává účast tisíců lidí.