Arménský prezident Armen Sarkisjan by se měl ve čtvrtek potkat se všemi politickými silami v zemi. Společně by se měli snažit najít cestu z krize. Jerevan dál ochromují masové protesty označované za „sametovou revoluci“. Demonstranti chtějí předčasné volby, k nimž by zemi měla dovést nová vláda pod vedením opozičního poslance Nikoly Pašinjana. Další „barevnou revoluci“ v postsovětském regionu odmítlo Rusko, které ale zatím do situace zasahovat nechce.
Protestující chtějí záruku, že dojde k reálné změně ve vedení země po pondělní demisi novopečeného premiéra Serže Sargsjana. Ten se dostal do čela vlády po deseti letech, kdy byl prezidentem.
Změna ústavy mu zaručila, že výkonná moc přejde z rukou hlavy státu do rukou šéfa vlády. Tyto kroky rozhořčily davy převážně mladých demonstrantů v Jerevanu, kteří si pod vedením Pašinjana nakonec vynutili Sargsjanovo odstoupení.
Boj o premiérský post
Předseda arménského parlamentu ve čtvrtek oznámil, že nový premiér bude zvolen 1. května. Opozice žádá, aby se jím stal její vůdce Pašinjan. Sargsjanova dosud vládnoucí Republikánská strana má ale dál většinu 58 ze 105 poslanců parlamentu, a proto si dělá nárok na funkci předsedy prozatímní vlády, která zemi dovede k předčasným volbám. O kandidátovi na premiéra má poslanecký klub republikánů jednat v pátek, uvedla agentura TASS s odvoláním na jednoho z poslanců vládní strany.
Protestní hnutí naopak trvá na tom, že není možné, aby zemi k volbám vedla stejná vláda, a požaduje od republikánů, aby odevzdali moc před volbami. Novou vládu by podle opozice měl vést vůdce protestů Pašinjan.
Prezident Armen Sarkisjan má ve čtvrtek v úmyslu jednat se všemi politickými silami o cestě z krize. Opozice ale v Jerevanu už od rána pokračuje v občanské neposlušnosti. Demonstranti podle místních médií zablokovali několik ulic v centru metropole a dožadují se zvolení Pašinjana premiérem.
Pašinjan, který podle agentury TASS vyzval demonstranty, aby dopravu ve městě neblokovali a zachovali pořádek, už podle médií jednal s některými představiteli politických stran s cílem dosáhnout podpory při hlasování parlamentu o novém předsedovi vlády.
„Politické handly nebudou, revoluce pokračuje. Všichni přijďte na náměstí,“ vybídl Pašinjan své přívržence a opět zdůraznil, že důsledkem „sametové revoluce“ musí být „skutečné změny“ v zemi.
Podobné protestní akce jako v Jerevanu se současně konají i v několika dalších arménských městech. Jsou mezi nimi Gjumri, Vanadzor, Artašat a Maralik.
Pozice Sargsjanovy strany ve středu oslabil odchod jejího menšího spojence, levicové nacionalistické strany Dašnakcuťun (Arménská revoluční federace), z vládní koalice. K protestnímu hnutí se přidala i nejsilnější opoziční strana v parlamentu, blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana.
„Teď to vypadá, že budou vypsány předčasné volby, a v těch může vyhrát právě kandidát opozice Nikola Pašinjan. Jeho strana získává stále víc sympatizantů vzhledem k tomu, co se v zemi děje,“ podotkl odborník na bezpečnost z FSV UK Emil Aslan s tím, že na krvavé střety v případě vypsání nových voleb pravděpodobně nedojde.
Aslan připomněl březen 2008, kdy při demonstracích po prezidentských volbách zemřely desítky lidí. Opozice tehdy tvrdila, že hlasování bylo zmanipulované ve prospěch prezidenta Sarkisjana.
Arménie, která má jen tři miliony obyvatel, se nachází v regionu s četnými konflikty. Nepřátelství ji pojí se sousedním Ázerbájdžánem a Tureckem, podporu má naopak v Rusku.
Ruský prezident Vladimir Putin a úřadující arménský Karapetjan spolu ve čtvrtek mluvili po telefonu, oznámil Kreml. V rozhovoru se podle něj soustředili na význam zvolení nového premiéra v arménském parlamentu 1. května.
„Urovnání krize v Arménii se musí odehrát výlučně v rámci práva, stávající ústavy a na základě legitimních parlamentních voleb z dubna 2017,“ zdůraznili oba politici podle komuniké.
Opoziční vůdce Pašinjan zase ve středu večer navštívil ruskou ambasádu v Jerevanu. Podrobnosti z této schůzky známy nejsou. Rovněž ve středu odletěl do Moskvy ke konzultacím představitel současné vlády, ministr zahraničí Edvard Nalbandjan.
Moskva ale zatím nepokoje označila za vnitřní věc Arménie. O situaci ve středu telefonicky hovořil ruský prezident Vladimir Putin také s arménským prezidentem. Podle Kremlu vybídli všechny politické síly ke zdrženlivosti, odpovědnosti a k řešení krize konstruktivním dialogem, a to v ústavním rámci.
