Argentina v současnosti zažívá už několikátý exodus. Po vlnách z předchozích let mladí lidé v poslední době stále častěji emigrují do Evropy. Na starý kontinent se vracejí s pasy evropských států, které získali díky původu svých rodičů a prarodičů.
Sedmadvacetiletý Tomas Ruiz odjíždí z Argentiny do Irska. „Situace v zemi mě dohnala k tomuto rozhodnutí. Ta neustálá frustrace ze života na hraně, kdy sotva vystačíte do konce měsíce, vás unaví,“ popisuje důvody pro odchod z domoviny.
Ruiz je jedním z těch, kteří mají možnost opustit Argentinu na pas země původu svých předků. Jeho prarodiče pocházeli z Irska a Španělska. Tam nedávno zamířila i jeho sestra.
„Jakoby se minulost opakovala, ale obráceně. Můj dědeček sem přišel ze Španělska. Prarodiče z matčiny strany zase z Itálie. A my se tam teď vracíme zpátky,“ vypráví Tomasova kamarádka Dolores Bagliettová.
Argentina si půjčuje ve velkém, naděje na řešení krize v nedohlednu
Zadlužená argentinská vláda loni požádala Mezinárodní měnový fond o úvěr v závratné výši 57 miliard dolarů. Míra inflace přesahující 50 procent je jednou z nejhorších na světě. Hlavním důvodem je ale dlouhodobě neuspokojivá politická situace v zemi bez jasných návrhů na řešení krize. Z Argentiny se tak každým dnem vytrácí naděje na změnu.
„Nikdo nechce, aby jeho děti žily daleko od něj. Zároveň ale rodiny chápou, že jejich děti teď nedosáhnou na stejné možnosti osobnostního, profesního a ekonomického rozvoje, jako mohli jejich rodiče,“ říká Ariel Gonzalez z Centra mezinárodních studií Katolické univerzity Argentiny.
Oficiální čísla emigrujících Argentinců z poslední doby neexistují. Těm bez možnosti získat evropský pas díky příbuzným vychází vstříc například španělská vláda, která pro ně nedávno spustila speciální tříměsíční pracovní víza. V polovině loňského roku žilo ve Španělsku oficiálně 75 tisíc Argentinců.
Moderní Argentina vyrostla na imigrantech, kterých přišly do země z Evropy od 19. století miliony. Odliv svých obyvatel kvůli krizím přitom nezažívá poprvé. Naposledy kvůli krachu ekonomiky na začátku 90. let a v letech 2001 a 2002. Životy dnešních mladých Argentinců tak jen opisují smutnou historii jejich předchůdců.
