Americké úřady už vrátily migrantům 1800 dětí, Trumpova tvrdá politika může uškodit republikánům ve volbách

Události ČT: Přes 700 dětí se zatím k rodičům nevrátilo (zdroj: ČT24)

Americkým úřadům se zatím podařilo vrátit rodičům přes 1800 dětí odebraných při pokusu migrantů o ilegální přechod hranic Spojených států. Dalších asi 700 dětí se ale zatím k rodičům nevrátilo. Ve čtvrtek o půlnoci přitom vypršel termín, který stanovil soud. Praxi odebírání dětí, která v USA vyvolala bouři nevole, zavedly úřady v rámci „nulové tolerance“ prezidenta Donalda Trumpa vůči nezákonnému přistěhovalectví.

Vláda měla z rozhodnutí soudu v kalifornském San Diegu všechny rodiny spojit do čtvrteční půlnoci, což se nepodařilo. Soudce Dana Sabraw ale hodlá vzhledem k náročnosti celé operace projevit shovívavost. Rodičům bylo zatím odevzdáno 1442 pětiletých a starších dětí, internovaných v zařízeních imigrační služby.

Dalších 378 se k rodičům dostalo jinde, případně je převzali pečovatelé, většinou rodinní příslušníci. Společně se vracejí do středoamerických států, většinou do Guatemaly, Salvadoru nebo Hondurasu.

Ze 700 dětí, kteří zůstávají ve státní péči, jich je 431, jejichž rodiče již byli deportováni. V takových případech je sjednocování rodin časově i administrativě náročné, děti ale budou postupně odesílány za rodiči do zemí původu. Několik desítek dětí úřady odmítají vydat z bezpečnostních důvodů a s ohledem na zájmy nezletilých.

Rodiče zbylých 120 dětí se podle imigračních úřadů práva na sjednocení rodin dobrovolně vzdali. Americká unie občanských práv (ACLU), která se s vládou kvůli přístupu k migrantům soudí, nicméně upozornila, že mnozí rodiče byli donuceni podepsat dokumenty, ve kterých se nároku na sjednocení vzdali, a že mnozí tak učinili, i když textu nerozuměli. ACLU se také obává, že mnoho dětí se již se svými rodiči nikdy neuvidí, neboť kvůli absenci dokladů je nebude možné najít.

O děti v internaci se staraly americké dobročinné spolky, které jim poskytovaly stravu, ošacení či dokonce tkaničky do bot, které jsou osobám v internaci odebírány. Pomoc rozděleným rodinám poskytovaly nadace financované zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem, šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem a dalšími. Od května bylo na hranicích s Mexikem internováno kolem 2300 dětí. 

Soudce Sabraw v červnu vládě nařídil, aby rozdělování rodin zastavila a vrátila děti rodičům – děti mladší pěti let do dvou týdnů a starší pěti let do měsíce.

  • Podle aktivistů USA byly jediným státem, který uplatňoval politiku rozdělování rodin u žadatelů o azyl. V Evropské unii je většina žadatelů o azyl držena v přijímacích střediscích, dokud je jejich žádost v procesu vyřizování. Podle Dublinského nařízení musí být lidé registrováni v první zemi, do níž vkročí. Pravidla se země od země liší, rodiny ale většinou zůstávají pohromadě.
  • Ani v Austrálii, která uplatňuje jednu z nejpřísnějších migračních politik, jež zahrnuje detenci žadatelů o azyl, kteří dorazí na lodi, ve vzdálených centrech, neuplatňují úřady politiku oddělování dětí od rodičů.
  • Zdroj: BBC

Rozdělování rodin kritizovali i blízcí Trumpa

Politika rozdělování rodin vyvolala vlnu negativních reakcí. Bývalý šéf CIA Michael Hayden přirovnal rozdělování rodin k nacistickým koncentračním táborům. Ke kritice se přidal i konzervativní list The New York Post. Ten obvykle Trumpův protiimigrační přístup chválí. „Nejde jen o to, že to vypadá hrozně v očích světa. Je to hrozné,“ napsal deník vlastněný Trumpovým spojencem Rupertem Murdochem.

Proti politice nulové tolerance se postavila i Laura Bushová, manželka bývalého republikánského prezidenta George Bushe mladšího. Situaci dětí přirovnala k zadržování etnických Japonců v USA za druhé světové války, tedy k jedné z „nejostudnějších epizod v historii Spojených států“. Podle ní se toto trauma Japonců odrazilo i na jejich zdravotním stavu.

„Oceňuji snahu vlády posílit bezpečnost hranic, ale politika nulové tolerance je krutá. Není to morální. Láme mi to srdce,“ uvedla Bushová. „Všichni se shodneme, že náš imigrační systém nefunguje, ale taková nespravedlnost přece nemůže být řešením,“ dodala s tím, že děti v ubytovnách sice mají k dispozici hračky, ale personál má zakázáno se jich dotýkat nebo je utěšovat.

Choť současného amerického prezidenta Melania Trumpová, jejíž manžel je nekompromisním zastáncem přísného postihu nelegální migrace, vydala už dříve prostřednictvím své mluvčí smířlivé prohlášení. „Nerada vidí, že jsou děti odtrhovány od svých rodin a doufá, že obě strany barikády se nakonec dají dohromady a dospějí k úspěšné přistěhovalecké reformě,“ uvedla tehdy mluvčí.

„Musíme být země, která se řídí zákony, ale také se řídí srdcem,“ dodala. Na rozdíl od Laury Bushové ale současná první dáma viní ze stávající situace obě strany, ne jen současnou vládu. Melania se přitom většinou k politickým tématům nevyjadřuje.

Jak rozdělování rodin v praxi funguje, ukázala agentura AP. Podle ní byly odděleny od rodičů i děti v předškolním věku. Nahrávky plačících dětí a školáků umístěných v drátěných klecích ve společnosti vyvolaly pobouření. Prezident Trump nakonec po vlně kritiky podepsal dekret, který praxi odebírání dětí migrantům ukončil. 

Téma se může promítnout i do podzimních voleb do Kongresu. Podle posledního průzkumu praxi rozdělování rodin podporuje jen 28 procent Američanů, proti je 57 procent. Mnoho členů Republikánské strany se proto bojí, že jim politika nulové tolerance na podzim uškodí.