Aleppo jako Srebrenica. Jednou se budeme ptát, proč jsme to dopustili, říká šéf Lékařů bez hranic

Podmínky, v jakých pracují lékaři a zdravotníci v současných válečných konfliktech, se neustále zhoršují. Válčící strany nerespektují jejich ochranu. Jsou mezi nimi přitom i země jako USA, Velká Británie a Rusko, tedy členské státy Rady bezpečnosti OSN. Ta opakovaně deklarovala zdravotníkům ve válkách ochranu. V pořadu Interview ČT24 to uvedl ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Dokládá to probíhajícím masakrem v syrském Aleppu, který přirovnává ke genocidě ve Srebrenici nebo Rwandě.

Nebojím se říct, že jsme svědky ohromného zločinu a jednou se budeme nesmírně stydět, že tohle lidstvo dopustilo. Stejně jako si dnes říkáme, jak bylo možné dopustit masakr ve Srebrenici? Jak to, že lidstvo dopustilo genocidu ve Rwandě? Jednou se budeme ptát, jak bylo možné dopustit masakr v Aleppu.
Pavel Gruber
Lékaři bez hranic

„Hranice toho, jak válčící strany nerespektují ochranu zdravotnických zařízení a lékařské pomoci, jsou dnes překračovány jako nikdy,“ řekl Pavel Gruber. „Je třeba připomenout, že nemocnice, jejich personál a pacienti mají být ve válkách chráněni. Je to něco, na čem se lidstvo shodlo asi před sto padesáti lety a humanitární právo to popisuje celkem detailně. Útočící strana by si skutečně měla být jistá, že cíl, který zasahuje, není zdravotnické zařízení.“

Šéf Lékařů bez hranic v Česku to dokládá současnou situací v syrském Aleppu. Podle něj všechny strany konfliktu vykazují naprostý nedostatek respektu k ochraně zdravotnických zařízení. Ze zkušenosti uvádí, že to je trend posledních dvou let. „Nemáme sice statistiky třeba dvacet třicet let do historie. Je to spíš takový pocit, že počet těch útoků na zdravotnická zařízení stoupá,“ popisuje situaci Pavel Gruber.

Ženevské konvence musí platit

Podle Grubera nejsou útočníky jen dezorganizované skupiny rebelů. „Když se podíváme na léta 2015 a 2016, vidíme, že za velkým množstvím těch útoků buď přímo, nebo nepřímo stojí čtyři z pěti členů Rady bezpečnosti OSN. Je to ta samá rada bezpečnosti, která odhlasovala rezoluci, jež znovu potvrdila, že Ženevské konvence platí a na zdravotnická zařízení se neútočí.“

Lékaři a sestry, kteří v Sýrii zůstali, pracují v nesmírně těžkých podmínkách. Přitom tam zůstávají, nikam neodcházejí a přinášejí neskutečné oběti. V současné době provozují Lékaři bez hranic v Sýrii šest nemocnic a zhruba sto padesát jich podporují. Ovšem od incidentu na přelomu let 2014 a 2015, kdy bylo zadrženo pět pracovníků této organizace, tam pro ni pracují výhradně místní.

Je třeba připomenout, že nemocnice, jejich personál a pacienti mají být ve válkách chráněni. Je to něco, na čem se lidstvo shodlo asi před sto padesáti lety a humanitární právo to popisuje celkem detailně. Útočící strana by si skutečně měla být jistá, že cíl, který zasahuje, není zdravotnické zařízení.
Pavel Gruber
Lékaři bez hranic

Některá zdravotnická zařízení v Sýrii podporují Lékaři bez hranic kompletně. To znamená, že hradí veškeré náklady a mzdy, dodávají zdravotnický materiál, léky a benzin. U jiných zařízení je podpora jednorázová.

Situace v Aleppu je šílená

„V Aleppu je teď čtvrt milionu civilistů chyceno ve smrtící pasti, ze které nemohou odejít. Jsou bombardováni tak intenzivně, jak tomu za celých pět nebylo. Podle toho, co nám říkali lékaři z Allepa, je tam situace šílená,“ popisuje Pavel Gruber.

V nemocnicích v Aleppu dochází podle jeho informací materiál a léky. Zdravotníci pracují dvacet hodin denně, takže jsou na pokraji vyčerpání. Nemocnice jsou navíc znova a znova zasahovány a personál se je znova a znova snaží za každou cenu udržet v provozu. Na odděleních intenzívní péče je lůžek takový nedostatek, že těžce ranění lidé musí ležet na zemi a čekají, až někdo na lůžku umře, aby mohli na jeho místo.

23 minut
Pavel Gruber o práci lékařů v současných válkách
Zdroj: ČT24

„Kolegové nám navíc hlásí, že některá zranění jsou tak těžká a neslučitelná se životem, že nemají jak těm lidem pomoci a už jenom čekají, než umřou a pak se věnují urgentním případům. A šanci na nějakou regeneraci a odpočinek nemají lékaři v Aleppu v podstatě žádnou,“ konstatoval Pavel Gruber.

Je přesvědčený, že to, co se ve východním Aleppu děje, je ohromná tragédie. „Nebojím se říct, že jsme svědky ohromného zločinu a jednou se budeme nesmírně stydět, že tohle lidstvo dopustilo,“ míní. „Stejně jako si dnes říkáme, jak bylo možné dopustit masakr ve Srebrenici. Jak to, že lidstvo dopustilo genocidu ve Rwandě, tak se jednou budeme ptát, jak bylo možné dopustit masakr v Aleppu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...