Východní části Aleppa hrozí během dvou měsíců „totální zkáza“, varoval zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Podle něj mohou zemřít tisíce civilistů. Východní část města mají pod kontrolou povstalci. Armáda je obléhá a syrské i ruské letouny bombardují rebely ze vzduchu. Ruské ministerstvo obrany přitom varovalo Američany před následky případných útoků na Asadovy síly, které by ohrozily i ruské vojáky.
Syrská armáda uvedla, že omezí údery na Aleppo, aby umožnila přístup humanitární pomoci a aby civilisté mohli zdevastované město opustit. Na místě zůstává asi čtvrt milionu lidí, chybí zdravotníci, léky i potraviny. V posledních týdnech zemřely v Aleppu stovky lidí.
„Cílem (Asadových sil) je obsazení východní části města. Buď se to podaří s tím, že obyvatelstvo tam zůstane, nebo bude vyhlazeno. Potom se režim zaměří na severozápad země a pokusí se upevnit své postavení na východ a jih od Aleppa. Možná se zaměří na Islámský stát. Zatím to není jasné,“ konstatoval odborník na bezpečnost Emil Aslan z FSV UK.
Moskva se chce podílet na návrhu rezoluce o Aleppu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že se Moskva chce podílet na vzniku návrhu rezoluce, kterou pro Radu bezpečnosti připravuje Francie. Šéf francouzské diplomacie Jean-Mark Ayrault dal najevo, že Francie je proti intenzivnímu bombardování Aleppa.
„Nic nemůže ospravedlnit tu palbu a tolik mrtvých,“ řekl francouzský diplomat. Rusko jako spojenec syrského režimu podle něj nemůže takovou situaci tolerovat. Bombardování zahrnující i civilisty podle francouzského ministra přiživuje terorismus a vytváří novou generaci islámských extremistů. Na zastavení palby podle něj není nikdy pozdě.
K možnosti zavést proti Rusku sankce kvůli situaci v Sýrii Lavrov poznamenal, že doufá, že převládne zdravý rozum, a ne přání vinit Rusko za všechno.
USA by mohly být v Sýrii aktivnější
Washington kvůli útokům ruských letadel pozastavil spolupráci s Moskvou na mírových rozhovorech s tím, že Rusku nejde o klid zbraní a samotné Syřany, ale pouze o podporu svého spojence – prezidenta Bašára Asada. Do řešení situace chce proto místo toho víc zapojit klíčové evropské země.
„V posledních dnech si všímáme vývoje, který by mohl vést k aktivnějšímu angažmá Spojených států prostřednictvím jednotek, kterým by třeba Američané nebo jejich regionální spojenci mohli dodávat jistý typ zbraní,“ podotkl Aslan.
Mluví se i o americkém útoku řízenými střelami proti Asadově armádě. „Myslím si, že žádný lineární útok proveden nebude, protože Obamova administrativa se tomu snažila vyhnout po celou dobu druhého mandátu a teď se k tomu neodhodlá,“ míní Aslan.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek varovalo USA před následky případných útoků na Asadovy síly. Všechny údery na jejich cíle totiž ohrožují ruské vojáky. K přemístění moderního protiraketového systému S-300 do Sýrie resort uvedl, že ruské síly nebudou mít čas detekovat, kudy přesně střely poletí a odkud. Šéf ruské diplomacie ale podotkl, že tyto systémy slouží k obraně a nepředstavují hrozbu.
Rusko i Damašek tvrdí, že útočí jen na pozice teroristů, tedy džihádistů, kteří byli z nedávné dohody o příměří vyjmuti. Moskva naopak Washington obvinila z toho, že záměrně neodlišuje radikály od umírněné opozice a schovává si džihádisty pro případ plánu B, kterým je svržení Asadova režimu.
Mistura v souvislosti s radikální An-Nusrou navrhl, aby byli její bojovníci eskortování mimo město, což Moskva uvítala. Rusko také zkoumá návrh rezoluce, kterou prosazuje Francie v OSN.
Asad kritizoval Evropu za její pasivitu, europoslanci se pustili do EU
Někteří europoslanci na středečním jednání kritizovali EU za pasivitu v Sýrii. Guy Verhofstadt z Belgie prohlásil, že Evropa neudělala pro umírněnou syrskou opozici nic. Zástupce slovenského předsednictví Ivan Korčok prohlásil, že EU usiluje o zastavení konfliktu, ale zaměřuje se na humanitární pomoc, protože není vojenským hráčem.
Italský europoslanec Fabio Massimo Castaldo zdůraznil, že navzdory tomu, že Evropa dodává humanitární pomoc a přijímá uprchlíky, nemá možnost ovlivnit zásadní rozhodnutí.
Evropu kritizoval za její pasivitu i syrský prezident Bašár Asad, podle něhož starý kontinent podléhá vlivu USA. „Celá Evropa chybí na politické mapě nejméně od roku 2003, po invazi do Iráku. Musí následovat Američany,“ řekl Asad v rozhovoru s dánskou televizí. Dodal, že některé evropské země se dokonce „neodvažují provádět svou vlastní nezávislou politiku“.
Asad: Umírněná opozice je mýtus
Syrský prezident také řekl, že Evropané nejsou pro Sýrii nepřátelé. Je podle něj třeba rozlišovat mezi národy a politikou vlád. Asad také prohlásil, že umírněná opozice je mýtus a že USA používají An-Nusru jako svoji „kartu“ v Sýrii. Syrský prezident chce dobýt celé Aleppo, ale nejraději by viděl místní mírové dohody a amnestii pro povstalce, aby se vyhnul krveprolití.
