Praha - Až o desítky tisíc korun se liší částky, které kraje posílají školám na vzdělání žáků ve stejných oborech. Od státu na ně přitom dostávají normativ, jednoduše řečeno stejně. Klíčem k rozdílům je přepočet, kterým si jednotlivé regiony můžou částku změnit. Ministerstvo pak již nemá možnost, jak toto přerozdělování peněz na kraji kontrolovat. Nemůže tak účinně zabránit disproporcím ve financování jednotlivých studijních oborů.
Jiný kraj, jiný mrav a někdy i úplně jiné peníze do školství. Například na jednoho studenta maturitního oboru mechanik seřizovač dostala loni střední průmyslová škola v Praze skoro padesát devět tisíc korun. Stejná škola na stejný obor v Plzni ale jen třicet tisíc. „Samozřejmě čím vyšší je normativ, tím lepší je to pro ten obor. Vybavení oboru mechanik seřizovač je náročné na technologie,“ vysvětluje ředitel SPŠ Na Proseku v Praze 9 Jiří Bernát. „V Plzni za současného stavu musíme skutečně zvažovat, jestli ten obor vůbec otevřeme, abychom jako škola přežili,“ doplňuje svou zkušenost ředitel SPŠ strojnické v Plzni Rostislav Študent.
N truhláře ale zase naopak dostávají školy v Praze daleko méně než v Plzni. Z ministerstva sice přijde na každého studenta v oboru stejně, pak už ale počítají kraje. Hlavně podle toho, kolik je žáků a kolik je na ně potřeba učitelů. „Když je ve třídě osm dětí nebo dvacet, tak na ně připadá v podstatě téměř stejný počet pedagogických pracovníků,“ upozorňuje náměstkyně pražského primátora pro školství Marie Kousalíková. „Další významný důvod plyne i z toho, jakou prioritu kraj tomu kterému oboru sám přikládá,“ dodává Zdeněk Čížek z odboru školství Plzeňského kraje.
Přestože peníze na vzdělávání posílá krajům ministerstvo školství, to, kolik jich dostanou samotné školy, už prakticky nemůže ovlivnit. Systém sice podle ministerstva funguje, hrozí ale, že kraje budou peníze přelévat a některé neefektivní obory třeba preferovat na úkor jiných. Ministerstvo přitom nemá kontrolu ani nad dalšími věcmi. „Mluvím teď o vzniku nových škol nebo naplněnosti tříd, nebo také optimalizace sítě škol,“ uzavírá mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.
Do regionálního školství přitom putuje z rozpočtu přes osmdesát miliard korun ročně. Ministerstvo proto chce najít slabá místa, kde mohou peníze mizet a případně navrhnout, jestli nebude potřeba systém financování škol úplně změnit.
