Téměř devatenáctiletá samice tygra ussurijského, která v Ostravě odchovala už několik mláďat, se brzy vydá na cestu do pražské zoo. Důvodem je nutná rekonstrukce areálu, kde dosud žila. Ošetřovatelé museli nakonec zvíře uspat, aby ho mohli naložit do transportní bedny.
Ošetřovatelé se původně uspávací injekci chtěli vyhnout. „Do přepravní bedny by bylo lepší nalákat ji na kus masa,“ míní ostravská zooložka Adéla Obračajová. Přestože šlo podle ní o klasickou anestezii, obávala se možných zdravotních následků, které by na zvíře mohla mít. „Přece jen jde už o starší tygřici,“ poznamenala s tím, že Maja bude mít devatenáct let.
Přesun plánovali zoologové poměrně dlouho. „Už od začátku září u ní byla přistavena transportní bedna, kam se Maja učila chodit na maso,“ sdělila. Ve středu ale tygřice o návnadu nejevila zájem a zoogové museli nakonec přistoupit ke konvenčnímu řešení.
- Maja, která zanedlouho oslaví 19 let, se podle ošetřovatelů do Ostravy už nepodívá. „Tygři se dožívají asi 20 let, neočekáváme tedy, že bychom Maju převáželi zpět do Ostravy,“ sdělila zooložka Adéla Obračajová. Na místě dnešního výběhu pro tygry ussurijské by měl vzniknout areál pro levharty cejlonské.
- Maja už v Ostravě odchovala několik mláďat. Narodila se v roce 1998 v petrohradské zoo a od roku 1999 žije v ostravské zahradě. Za tu dobu vychovala celkem šest mláďat - čtyři samičky a dva samečky.
- Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu. Nyní je šelma na pokraji vyhynutí. Na vině je především nelegální lov. Kožešina je mezi pytláky a zámožnými střelci ceněnou trofejí. Ve volné přírodě dnes žije podle odhadů jen 300 kusů. V zajetí pak jednou tolik.
Jakmile se Maja dostane do pražské zoo, začnou v té ostravské stavební práce. Bourat se bude například její chovatelské zázemí.
„Zařízení pro tygry ussurijské prodělalo v minulosti složitější vývoj. Dříve byli v tomto prostoru chováni nejen tygři, ale navíc i levharti a hyeny. Postupně jsme odstraňovali další a další dělící příčky, až vznikl jediný prostor, který dnes obývá samice. Ta tam v minulosti během pohlavně aktivního věku odchovala osm mláďat. Prostor je však dnes již morálně natolik zastaralý, že vedení zoo v žádném případě neuvažovalo o jeho dalším využití,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Zoo čekají další stavební úpravy
V nejbližších týdnech bude postupně odstraněn i zchátralý dřevěný objekt ve výběhu lam, který v minulosti sloužil jako zázemí pro řadu kopytníků. Počítá se i s demolicí základů po již zbouraných železných skeletech výběhů irbisů.
„Mohutné základy zahrnují také velké množství nevhodného substrátu, jako je například haldovina. I zbytky výběhů pro irbisy tak budou patřit minulosti,“ doplnila mluvčí. Zahrada chystá i zbourání voliéry u rybníku. Ještě docela nedávno sloužila k chovu orlosupů bradatých, kteří byli před časem přestěhováni do nové lesní voliéry.
Přesuny zvířat ze zahrad jsou časté
To, že zvířata mění pobyt v jedné zoo za druhou, není výjimečné. Podle zooložky Adély Obračajové k tomu dochází i proto, že jednotlivé zahrady nemusejí mít kapacitu pro chov tolika zvířat. Další přesuny pak může doporučit koordinátor záchovných programů.
Ostravskou zoologickou zahradu právě z tohoto důvodu nedávno opustil také sameček kriticky ohroženého modrookého lemura Sclaterova Ravu. V zoo vytvořil pár se samičkou Fuoro. Za šest let se jim však nepodařilo odchovat žádné mládě, proto koordinátor evropského záchovného programu doporučil jeho přesun do Anglie k nové samici.
Lemur se narodil v roce 2009 a je považován za jeden z nejvzácnějších odchovů v historii Zoo Ostrava. „Jedná se o vůbec první odchov tohoto nesmírně vzácného druhu nejen v České republice, ale i v rámci zemí bývalého východního bloku,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Z nedaleké olomoucké zoo se pak na zhruba 600 kilometrů dlouhou cestu před několika dny vydala dvojice kriticky ohrožených pouštních antilop adaxů núbijských. Nový domov najdou v maďarské zoologické zahradě v Sósto, v rámci záchranného programu jim ho našel koordinátor chovu.
