Vybírání vysokých poplatků za přítomnost otce nebo jiné blízké osoby u porodu je protiprávní. Poukazuje na to rozsudek okresního soudu v Mělníku, podle kterého musela neratovická nemocnice peníze za tuto službu rodině vrátit. Podle soudce se totiž nemocnice vysokým poplatkem bezdůvodně obohatila.
Před třemi lety přiváděla na svět svou dceru Stella Valentová. U porodu chtěla mít otce svého dítěte i dulu. Těm byl odepřen přístup k rodičce, dokud neuhradí každý poplatek šest set korun. Zaplatili jej, ale protože se domnívali, že vybírání tak vysokého poplatku je protiprávní, tak se později dožadovali jeho navrácení a obrátili se i na soud. „Nám v tu chvíli ty peníze nepřišly důležité, tam šlo o to, že jsme spolu jako rodina. Zpětně jsme zjistili, že ta porodnice staví výběr poplatku na té emoci,“ okomentovala rozhodnutí vymáhat peníze zpět Stella Valentová.
Mělnický okresní soud jim pak nárok na vrácení peněz přiznal. Dospěl k názoru, že poplatek nesloužil k úhradě opravdu vynaložených nákladů, které nemocnici vznikly. Podle něj se jednalo o bezdůvodné obohacení ze strany neratovické nemocnice. Vypočítal totiž, že služby, které doprovod dostal, stály nemocnici zhruba dvě stě korun. Zbylou tisícikorunu označil za bezdůvodné obohacování a nemocnici nařídil celý poplatek rodině vrátit.
I tak neratovická nemocnice vybírá poplatky dál. V aktuálním ceníku na webu neratovické nemocnice je uvedeno, že přítomnost blízké osoby stále přijde na 600 korun.
Poplatek za přítomnost otce nebo příbuzného u porodu si neúčtují v řadě zemí, jako je Velká Británie, Dánsko, Francie, Holandsko, Německo, Norsko, Rakousko či Švédsko.
Na oprávněnosti poplatku se rodičky neshodnou
Vybírání poplatků za přítomnost blízkého člověka u porodu není v Česku výjimečné. Třeba ve Fakultní nemocnici Brno vybírají poplatek za přítomnost otce ve výši 500 korun. „Byla to nejenom psychická podpora, ale i fyzická, protože maminka někdy v těch bolestech nedokáže udělat rozumné kroky ani do koupelny a zpátky, podávat léky. Ale i drcení ruky je podpora, kterou musí manžel snést,“ vysvětlila Markéta Konzbulová, která nedávno v nemocnice porodila s podporou svého manžela na sále.
Konzbulové poplatek nevadí. „Hlavně, že tam může být,“ dodala. Naopak Markétě Kejíkové se jeho hrazení nelíbí. „S poplatky vůbec nesouhlasím. Je to hrozně moc. Slyšela jsem, že existuje nějaká možnost, jak zažádat o jejich vrácení a určitě bych to chtěla zkusit,“ okomentovala situaci Kejíková.
V České republice bývá u porodu více než polovina otců.
Výši poplatku stanovila nemocnice na základě služeb, které poskytují otci. „U otce u porodu je to poučení, jak ze strany porodní asistentky, tak ze strany lékaře. Je tam zahrnutá částka za převlečení, částka za občerstvení a plus ještě konzultace porodních plánů,“ vysvětlila staniční sestra porodního sálu z Fakultní nemocnice Brno Miroslava Kameníková. Podle Kejíkové ale třeba občerstvení její doprovod určitě nedostal. „Tatínci za ty peníze nic nedostanou. Oni tam za ně jenom mohou být,“ řekla další rodička Gabriela Urbánková. Podle ní je ale částka pět set korun za přítomnost otce odpovídající.
V některých porodnicích otec platí, v jiných ne
Ve Fakultní nemocnici Brno se platí nejen tento poplatek, ale pokud si rodička přeje mít u sebe i dulu, připlatí si 1 500. Naopak například v Nemocnici milosrdných bratří nejsou poplatky za otce na sále žádné. Pokud se ale porodu účastní někdo jiný, musí uhradit částku tisíc korun.
Ale například v Pardubickém kraji si za doprovod na sále nemusí rodičky vůbec připlácet. Tamější krajské zastupitelstvo totiž poplatky plošně zrušilo v srpnu roku 2014. Důvodem byly informace, že některé porodnice od budoucích otců peníze vybírají a jiné nikoli.
Různé poplatky pomáhají nastávajícím rodičům uhradit i zdravotní pojišťovny. Například Vojenská zdravotní pojišťovna přispívá 500 korun na pokrytí nákladů za přítomnost otce u porodu. Jiné pojišťovny přispívají i větší částkou, ale ta většinou není určena jen na proplacení poplatku za otce. Jedná se totiž o různé finanční balíčky na uhrazení třeba předporodního kurzu, autosedačku nebo právě na příspěvek za budoucího otce. Z nabízených možností si pak rodiče vyberou jednu, na kterou dostanou od pojišťovny příspěvek.
Za dulu u porodu si připlatí rodičky i třikrát více než za partnera
Veřejnou ochránkyní práv je kritizován i přístup právě Fakultní nemocnice Brno k dulám. Za jejich přítomnost totiž požaduje 1 500 korun. „Dula mi přijde jako praktická pomoc. Byla to pro mě důležitá podpora. Asistentka tam chodila spíše se jen dívat. Potřebovala jsem, aby tam byl se mnou někdo, kdo zná průběh, pomáhá mi měnit polohy, radí mi,“ vysvětlila Markéta Kejíková.
Proti placení jsou ombudsmanka i ministerstvo zdravotnictví
Pokud nemocnice vybírají tento poplatek, postupují v rozporu s doporučením ministerstva zdravotnictví i stanoviskem Veřejné ochránkyně práv. Ministerstvo už dříve označilo vybírání poplatku za přežitek a tvrdí, že v dnešní době je normální jej nevybírat. „Určitě nemůže být stanovován ve vysoké výši, který by omezoval právo toho příbuzného se toho porodu účastnit. Vybírat výrazně vyšší sumy není v souladu se zákonem,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Poplatky za přítomnost otce na porodním sále se totiž začaly vybírat v 90. letech. Tenkrát si páry za tuto možnost připlatily, protože byla vnímána jako nadstandard. Nyní jsou ale už běžnou praxí.
Jednou z prvních nemocnice, kde začaly vybírat poplatky, byla Nemocnice Znojmo. Nyní si tam už rodičky za možnost být s otcem dítěte během porodu připlácet nemusí. Pokud by chtěly ale být s jinou blízkou osobou, musí uhradit 500 korun.
Ombudsmanka Anna Šabatová zase uvedla poté, co vstoupil v platnost zákon o zdravotních službách, že by nemocnice neměly mít možnost vybírat poplatky za přítomnost otce, duly či jakéhokoliv jiného doprovodu u porodu.
Zákon tomu ale podle některých právníků nebrání a poplatky nechává plně na jednotlivých zdravotních zařízeních. Některé nemocnice se hájí, že poplatky slouží k pokrytí nákladů, a tak je vybírají dál. Většina porodnic ho ale zrušila v dubnu 2012, kdy vstoupil v platnost nový zákon o zdravotních službách.
Liga lidských práv
S vysokými finančními příspěvky porodnicím nesouhlasí ani Liga lidských práv. „Máme za to, že ty poplatky musí odpovídat reálně vynaloženým nákladům, které té nemocnici vzniknou. Ty mohou odpovídat stokoruně nebo dvou set korunám, které nemocnice dá například za ochranný oděv, ale poplatek třeba 1 500 korun je nepřiměřeně vysoký a v podstatě neodůvodněný,“ okomentovala zvyklost mnoha nemocnic právnička z organizace Liga lidských práv Tereza Hrubá.
Podle ní není možné vysoký poplatek vysvětlit poskytnutým školením otci dítěte. „Pokud ten muž během porodu drží svou ženu za ruku, tak k tomu žádné dlouhé školení, které by odpovídalo několika stokorunám nebo i tisícovce, rozhodně nepotřebuje. Tam jsou potřeba základní pokyny, které nemocnice může poskytnout zdarma, nebo si je maximálně vyčíslit do dvou set korun,“ uvedla Hrubá. Podle Ligy lidských práv si tak nemocniční zařízení poplatky účtovat mohou, ale pouze v rozsahu, ve kterém pokrývá vynaložené náklady.
Přesto upozornila na to, že pokud jsou rodiče před porodem nuceni k tomu, aby poplatek uhradili, ať jej raději zaplatí a pak až následně jej požadovali po nemocnici vrátit. Nejdříve by se podle ní měli obrátit na vedení nemocnice, pokud se svou žádostí neuspějí, je možné se dožadovat vrácení peněz právní cestou.
