Brno – Referendum nebude, referendum bude. Tahanice o polohu brněnského hlavního nádraží zaměstnávaly celý letošní rok média, občanské aktivisty, politiky i magistrátní úředníky. A také právníky, kteří si podle sdružení Děti Země jen letos naúčtovali za služby pro magistrát téměř dva miliony korun. Bývalé vedení města v tom problém nevidí.
Podpisové stánky v ulicích, demonstrace a žaloby. Aktivisté, kteří chtějí, aby o poloze brněnského vlakového nádraží rozhodli v referendu sami Brňané, měli letos napilno. Poté, co jim magistrátní úředníci nadvakrát neuznali dostatečný počet podpisů pro vyhlášení referenda, se jich nakonec zastal soud.
Všechny tři žaloby aktivistů i další tahanice o územní rozhodnutí znamenaly práci pro právníky, kteří pro magistrát dělali analýzy. Podle organizace Děti Země si město najalo v červnu 2014 za 2,4 milionu korun pražskou externí advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners. Advokáti si za pět měsíců za své právní analýzy naúčtovali až 1,9 milionu korun.
„To, že si politici za veřejné peníze najímají proti angažované veřejnosti externí advokátní kanceláře, je nejjednodušší způsob, jak tyto prostředky ve velkém a nekontrolovatelně odklánět a ještě tvrdit, že chybějí v ekologické, sociální či kulturní oblasti,“ kritizoval bývalé vedení Brna předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Za co Brno platilo?
Právní rady o referendu o poloze nádraží v Brně:
- příprava dopisu zástupci přípravného výboru za vyhlášení referenda
- revize vyjádření magistrátu k žalobě přípravného výboru o kvalitě návrhu
- příprava vyjádření města Brna k třetímu soudnímu sporu o kvalitě návrhu
- příprava vyjádření města Brna ke dvěma kasačním stížnostem přípravného výboru
- analýza judikatury o místním referendu
- analýza třetího rozsudku krajského soudu o tom, že návrh je bezvadný
- analýza rozhodnutí NSS o námitce podjatosti
- analýza o navržených dvou otázkách referenda (Děti Země ji mají k dispozici)
- analýza o možnosti doplnit návrh o nový termín konání referenda (Děti Země ji mají k dispozici)
Právní rady o čtyřech odvoláních proti vydání územního rozhodnutí dne 18. září 2013:
- analýza rizika systémové podjatosti zaměstnanců magistrátu města Brna, včetně rešerše judikatury a návrhu dalšího postupu
- analýza rizik způsobu řešení podaných odvolání
- analýza změny odvolacího orgánu místo magistrátu Brna
- analýza a příprava stanoviska proti všem odvoláním, včetně rešerše judikatury
Zdroj: Děti Zěmě (výtah z činnosti advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, s. r. o., za období červen až listopad 2014)
Naopak bývalý náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) v tom problém nevidí. „Uzavření této smlouvy na právní služby považuji za jedno z nejlepších rozhodnutí ve prospěch rekonstrukce železničního uzlu Brno. Město stojí tváří v tvář armádě právníků hrazených kdovíjakým způsobem a napadajících rozhodnutí, která souvisejí s železničním uzlem Brno. Je potřeba, aby se město aktivně bránilo,“ řekl ČT Kotzian.
Za posledních 20 let město podle odhadů investovalo do dokumentů, studií nebo architektonických soutěží souvisejících s nádražím až 100 milionů korun. Půl milionu spolknul třeba propagační klip. Většina hotových materiálů popisuje polohu nádraží u řeky, tedy odsunutou. Informační materiály o variantě nádraží v centru ale budou muset vzniknout také, aby měli Brňané dostatek informací pro rozhodování u referenda v roce 2016.
„Pod Petrovem“, nebo „u řeky“?
Nerudovská otázka Kam s ním? zaměstnává Brňany v případě vlakového nádraží už léta. První možností je varianta „pod Petrovem“, která navrhuje ponechat nádraží v centru města ve stávající poloze. Železniční trať by zůstala zachována, nádraží by se modernizovalo a rozšířilo směrem k oblasti tzv. Malé Ameriky. Odborníci odhadují, že přebudování stávajícího nádraží by trvalo déle než odsunutá varianta. Plusem pro cestující by naopak byla výborná dostupnost nádraží v centru města.
Tzv. odsunutá varianta, zvaná také poloha „u řeky“, znamená přesun železničního tělesa o 800 metrů na jih. Vlaky by měly zastavovat v sousedství autobusového nádraží Zvonařka. U nádraží má vzniknout nová čtvrť s kompletní infrastrukturou a tramvajovou dopravou. Postavit nádraží na zelené louce bude pravděpodobně rychlejší, nevýhodou je větší vzdálenost od centra.
O poloze nádraží se v Brně konalo v roce 2004 referendum, jehož výsledky ale nebyly závazné. Letos aktivisté usilovali o vyhlášení nového referenda. Nejprve to vypadalo, že pro něj nesehnali dost podpisů, soud pak ale došel k závěru, že úředníci některé podpisy vyřadili neoprávněně. Po komunálních volbách se navíc do čela města dostala čtyřkoalice nakloněná všelidovému hlasování o nádraží. Podle posledních debat by se mělo referendum konat s krajskými volbami na podzim 2016. Investor stavby nádraží, Správa železniční dopravní cesty, by měl mít do té doby hotovou studii proveditelnosti obou variant.
