Lidice na Kladensku, které byly za druhé světové války vyhlazeny nacistickými vojáky, si v sobotu připomněly 70 let od obnovení obce. Oslav se zúčastnil prezident Miloš Zeman i ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij.
Akce je podle starostky Veroniky Kellerové mimo jiné poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území.
„My jsme si uvědomili, že jsme nikdy – jako občané a ani naše babičky, maminky – nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce,“ řekla Kellerová. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. „Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi,“ připomněla.
Zeman: Jsme zbabělci
Oslavy výročí položení základního kamene nových Lidic se zúčastnil mimo jiné prezident Miloš Zeman, který spolu s britskou velvyslankyní v Česku Jan Thompsonovou a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsovou-Smithovou převzal symbolické klíče od obce.
Zeman klíč dostal jako nejvyšší představitel České republiky. V projevu komentoval také teroristické útoky v Evropě. Podle něj jsou dílem naší zbabělosti, která je vydávána za multikulturní toleranci.
„Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou,“ prohlásil mimo jiné prezident v analogii na události předcházející lidické tragédii.
Symbolickou lidickou růži obdržel ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti. Kellerová připomněla, že prvním objektem postaveným v katastru zničené obce byl právě pomníček. „Stojí tam v nezměněné podobě doteď,“ dodala.
Návštěvníkům radili skauti
Sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. Thompsonová se v této souvislosti zmínila o aktivitách britského lékaře a politika Barnetta Strosse, který založil nadaci Lidice budou žít. „Ve své snaze o obnovu Lidic pokračoval a zasadil se například o výsadbu růžového sadu míru,“ řekla. „Když je spojenec v nouzi, musíme mu přijít na pomoc,“ doplnila ji Adamsová-Smithová. Podle Zmejevského bylo poválečné obnovení Lidic symbolem těžce vybojovaného vítězství nad zlem.
Akci v Lidicích přálo počasí, lidé vyhledávali místa ve stínu. „Já jsem se narodila rok po základním kameni,“ zavzpomínala starší žena, která se dala poblíž stánku s občerstvením do řeči s dvojicí policistů. „Pro nás je to zážitek,“ dodala. Akce se účastní také skauti z nedalekého Buštěhradu. „Přišli jsme jako výpomoc, naším úkolem je radit lidem, kam mají jít, když něco potřebují,“ řekl patnáctiletý Tomáš Brožek ze skautského oddílu Zálesáci.
- Lidice se staly jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
- Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic.
- Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí.
- Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. Některé se narodily před a některé až po tragédii.
- Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války – 6. června 1945.
- V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.
