Nový Jičín - Nový Jičín se pyšní tím, že v zachovalém domě na historickém náměstí zemřel roku 1790 jeden z nejslavnějších vojevůdců 18. století generál Laudon. Dosud ho tam však připomínala jen pamětní deska s bustou. Dnes se to změnilo. Město otevřelo v podkroví jeho úmrtního domu velkou expozici. Populárního generála Ernsta Gideona von Laudon a jeho úspěchy v boji proti Prusům připomíná například velkým dioramatem bitvy u Domašova s pěti sty cínovými vojáčky.
Vedení města přestavělo pro novou expozici nejvyšší patro takzvaného Laudonova domu, ve kterém sídlí novojičínské Návštěvnické centrum. Dosud tam byla pouze expozice klobouků. Nové prostory jsou graficky sjednoceny černou a bílou barvou. Každá místnost je jinak tematicky zaměřená. Jedna je věnována Laudonovu dětství a mládí, druhá sedmileté válce, další tureckému tažení a poslední je stylizovaný úmrtní pokoj i s figurínou Laudona na smrtelné posteli. Chodba mezi místnostmi připomíná dobová pevnostní kasárna.
Exponáty na hraní na vojáky
Expozice, která stála více než deset milionů, obsahuje množství historických vojenských map a plánů, část Laudonovy knihovny a mnoho dalších exponátů včetně obrazů a grafik z pozůstalosti Laudonovy rodiny. Návštěvníci si mohou prohlédnout, ale také vyzkoušet dobové vojenské oblečení, výstroj a výzbroj. Je pro ně připravená hra o truhličku s Laudonovou depeší, je tam interaktivní dělo namířené na plátno s městskými hradbami, které si mohou lidé zkusit odstřelit. „Chceme, aby to byl živý dům, žádné muzeum,“ říká historik, kastelán zámku Kunín a dlouholetý popularizátor velkého vojevůdce Jaroslav Zezulčík.
Dioráma slavné bitvy u Domašova
Zvlášť atraktivním exponátem je třímetrové dioráma bitvy u Domašova s více než pěti sty cínovými vojáčky. Autor Jaroslav Podmol pečlivě studoval historické prameny, aby věrně zachytil nejen oblečení a postavení pěšáků i jezdců na koních včetně jejich zázemí, ale také krajinu u moravské vesnice, v níž se bitva roku 1758 odehrála. Tuto bitvu mezi Rakušany a Prusy tehdy Laudonova jednotka rozhodla, když rozprášila obří pruský konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc. Znamenalo to velké rakouské vítězství, které přimělo pruského krále Fridricha II. vyklidit Moravu.
Generál Laudon pocházel z chudé šlechtické rodiny, která přišla ze Skotska a usadila se v Livonsku, na území dnešního Lotyšska. V patnácti letech vstoupil do carského vojska, se kterým bojoval také proti krymským Tatarům. Sloužil několika vladařům, nakonec přísahal věrnost Habsburkům. Byl mimořádně schopný. Za sedmileté války (1756–1763) se během čtyř let vypracoval z podplukovníka na podmaršálka a polního zbrojmistra. Ctili ho jeho vojáci i obyčejní lidé. Na konci úspěšné kariéry ho císař Leopold II. jmenoval generalissimem armády.
To, že smrt zastihla Ernsta Gideona von Laudon v jeho třiasedmdesáti letech právě v Novém Jičíně, byla náhoda. Projížděl jím cestou na inspekci opevnění slezských hranic rakouské monarchie, když ho postihl záchvat třesavky, ze kterého se vyvinul těžký zápal plic. Zemřel za několik dnů.
