Německý sochař Gunter Demnig přivezl do několika českých měst dalších více než sedmdesát pamětních kostek, které budou připomínat oběti holokaustu v místech, kde žily. Například v Ostravě bydlelo na začátku 2. světové války dvanáct tisíc židů, po ní se jich vrátilo jen dvě stě padesát. Betonové kostky s mosaznou destičkou budou upomínat na dalších dvacet šest obětí nacismu z Ostravy.
Pamětní kostky vyrobil a sám umístil do dlažby ostravských ulic autor nápadu Gunter Demnig. „První pamětní kameny jsem udělal v Kolíně nad Rýnem. Měly připomínat, že v domech, před které jsem je umístil, žili Romové, které deportovali. Pak za mnou přišla jedna stará paní a přesvědčovala mne, že tam nikdy Romové nežili. A právě to mě nutí, abych dál ukazoval na domy, kde žili lidé, kteří byli zavražděni,“ vysvětloval umělec.
Destičky připomenají i zavražděného lékaře z Vítkovic
V první vlně bylo v Ostravě umístěno dvacet sedm takzvaných Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých. Nyní k nim přibylo dalších dvacet šest. Jeden z nich je už pevně usazený v chodníku v Tyršově ulici v centru města. Věnovaný je památce Petra Ludvíka Spiegela, který zahnyul v deseti letech. Nedaleko jeho rodiny žili také Gerta a Peter Klägerovi, Cyra Lieserová, která byla i s dvěma dětmi zavražděna v Osvětimi a mnoho dalších.
Jeden z nových kamenů je u Vítkovické nemocnice. Připomíná židovského lékaře Mořice Schönfielda, který v této nemocnici na začátku druhé světové války pracoval. Roku 1942 byl deportován do Terezína a v říjnu 1944 byl zavražděn v Osvětimi. Předsedkyně Židovské obce Ostrava uvedla, že mnohé oběti patřily k elitě. „Mezi ostravskými židy bylo velké procento vzdělanců, lékařů, advokátů nebo majitelů obchodních domů,“ řekla Milena Slaninová.
Někteří kritici Demigova nápadu říkají, že je nevhodné po pamětních destičkách, které jsou často na chodnících, šlapat. Podle Libuše Salomonovičové, která pomáhá se zjišťováním údajů o obětech a jejich potomcích, jsou však dobře vymyšlené. „Protože jsou tak malé, jen desetkrát deset centimetrů, musíte se naklonit, abyste si přečetli jméno. Tím se oběti, které kámen patří, klaníte,“ vysvětlovala žena.
Potomci ostravských Židů se potkávají v Londýně
V Ostravě je v současné době pár desítek obyvatel, kteří se hlásí k židovskému původu. Židovská náboženská obec nemá ani stovku členů, kteří však o sobě vědí. Scházejí se jednou ročně v synagoze v londýnském Kingstonu, kam byla převezena zachráněná Tóra z vypálené ostravské synagogy. Tamní rabín se díky tomu začal zajímat o osudy ostravských židů. S pomocí bývalé pracovnice muzea Libuše Solomonovičové, která má doma databáze předválečných židů, kontaktoval jejich potomky. Žijí většinou v Izraeli, Kanadě nebo Spojených státech. V Londýně si říkají kroužek Ostraváků.
- Gunter Demnig vymyslel miniaturní památníky na oběti nacismu v roce 1993. První kostky vsadil do dlažby v Kolíně a Berlíně v roce 1995. Během několika let vznikla velká mezinárodní iniciativa skupin lidí, kteří pomáhají vyhledávat informace o obětech v různých databázích a snaží se najít potomky. Ti většinou umístění kamenů financují. V současné době jsou Demingovy kostky ve stovkách měst devatenácti států.
- Česká republika se prostřednictvím České unie židovské mládeže zapojila v roce 2008. První pamětní kamenů položila v Praze a v Kolíně. Od roku 2009 se o to stará neziskové sdružení Stolpersteine CZ, které od té doby v několika etapách položilo stovky kamenů v mnoha dalších městech České republiky - například v Brně, Ostravě, Olomouci, Krnově, Teplicích, Třeboni, Kroměříži, Havlíčkově Brodě, Lomnici či Chodově. Gunter Demning sám vyrábí všechny kameny a také je většinou usazuje na místo. Vyrobil jich už asi 53 tisíc.
- Stolpersteine má standardizovanou podobu. Jde o kostku z betonu s hranou deset centimetrů, která je zakončená mosaznou destičkou s údaji o oběti nacistického bezpráví. Obsahuje většinou jméno, datum a místo smrti a vsazuje se v místě jejího posledního dobrovolného bydliště. Nejde jen o umučené Židy, ale také o Romy, příslušníky odboje a další skupiny pronásledované nacisty. Každý kámen je pevně vsazen do povrchu tak, aby nevyčníval. Pokud jde o celé vyvražděné rodiny, mají pamětní kameny u sebe. V České republice iniciativu podporuje řada soukromých dárců a některé židovské organizace.
