Ostrava - Jak zajistit nemocniční péči po 1. březnu v Moravskoslezském kraji - tak znělo hlavní téma jednání bezpečnostní rady kraje. Podle plánu by fungovaly namísto osmi jen čtyři nemocnice. Ty by v krátké době a ve velmi omezeném provozu měly zajistit tu nejnutnější péči. Podle ředitele moravskoslezských záchranářů se ale také podstatně prodlouží doba, než se podaří dopravit pacienta do nemocnice.
Situace začíná být kritická - na tom se shodli politici i záchranáři. Pokud z krajských nemocnic k poslednímu únoru opravdu odejde polovina lékařů, zdraví a životy lidí v Moravskoslezském kraji mohou být ohroženy. Největší obavy mají krajští úředníci z toho, jak budou fungovat porodnice. V krajských nemocnicích se totiž měsíčně narodí asi 600 dětí a například ve frýdecko-místecké nemocnici podali výpověď úplně všichni gynekologové.
„My v této chvíli nemáme vydefinovanou kapacitu, která by zajistila bezproblémové porody, ale jsem přesvědčen, že ten krizový management najde v případě nutnosti cestu,“ věří hejtman Jaroslav Palas. Jaké bude složení krizového vedení, které bude řídit čtyři územní nemocnice, bude jasné po dnešním jednání rady kraje. Podle hejtmana půjde o odborníky z oblasti zdravotnictví. Vrásky na čele ale mají i záchranáři. Výpověď tady sice nedal nikdo, ale už teď je jasné, že odchod lékařů z nemocnic pocítí i člověk, který bude potřebovat okamžitou pomoc.
„My k pacientovi přijedeme včas, ale tím, že bude méně nemocnic, bude bohužel transport delší a jsou zdravotní stavy, kterým to samozřejmě může být na škodu,“ obává se ředitel Územního střediska záchranné služby MS kraje Roman Gřegoř. Hejtman už minulý týden nastínil krizový plán. Ten počítá s tím, že z osmi dosavadních plnohodnotných nemocnic nakonec zůstanou pouze čtyři. Pokud se lékaři s vládou nedohodnou, začne kraj provoz v nemocnicích postupně redukovat a zavírat některá oddělení už od 10. února.
