Na těrlické a žermanické přehradě v podhůří Beskyd nechala Státní plavební správa vytyčit nové koridory. Pomoci mají v zajištění větší bezpečnosti plavců. Do bójkami ohraničených oblastí nesmějí vplout žádná motorová plavidla. Podobné koridory obnovuje Státní plavební správa (SPS) i na vodních nádržích Slapy, Orlík, Brněnská přehrada, Dalešice a Vranov.
Bóje, které ohrazují areál pro plavce, se nacházejí v blízkosti pláží a kempů. „Na žermanické přehradě už tato omezení platí přibližně týden, na Těrlicku pak pracovníci Povodí Odry stavbu z bójí dokončují,“ sdělil redaktor České televize Tomáš Indrei.
Opatření provozovatelé půjčoven a pohostinských zařízení obecně vítají. „S koridory souhlasíme, je třeba udělat pořádek v tom, kde kdo může lodí vjet. Je také dobře, když plavci vědí, kam mohou,“ sdělil majitel rezortu Maják na břehu žermanické přehrady Martin Birner.
V areálu přehrady je možné zapůjčit si loď s motorem o síle pěti koňských sil. „Nepotřebujete na to řidičské oprávnění,“ dodal Birner s tím, že přehledná mapka s vyznačenými oblastmi, kam lze lodí vjet, je veřejně k dispozici.
Bezpečnostní zóny, které aktuálně vytyčují pracovníci Povodí Odry na nedalekém vodním díle Těrlicko, mají platnost od 1. června do 1. října. Za Povodí Odry to upřesnil Dalibor Kratochvíl, ředitel závodu Frýdek-Místek.
- Na části vodní nádrže Těrlicko se zároveň zavádí výtlačný režim plavby. Koncem března byl také obnoven v Praze v několika úsecích na Vltavě, obnoven bude i v úsecích na vodní nádrži Slapy, na vodní ploše Velké Žernoseky, včetně přilehlého spojovacího kanálu s Labem, a také na vodní nádrži Dalešice.
- Výtlačný režim plavby je způsob plavby, při kterém nedochází ke vzniku škodlivého vlnobití a kdy je rychlost plavidel snížena. „Je charakteristický tím, že loď při pohybu vytlačuje vodu dolů pod sebe a do stran. Loď přitom nemění ani svůj ponor, ani náklon,“ uvedlo ministerstvo dopravy.
- Zdroj: ČTK
Za nerespektování pravidel hrozí řidičům motorových lodí několikatisícové pokuty. Nařízení se týkají také nafukovacích člunů s motorem.
„Počet nově evidovaných malých plavidel stále roste. Loni jich přibylo v evidenci 824, z toho bylo 138 vodních skútrů. Budeme proto pokračovat v opatřeních, která ochrání plavce na velkých tocích,“ citovala ČTK ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO).
Zóny pro plavce ohraničné bójkami jsou v Česku už ve 36 lokalitách. První z nich vznikly na Slapech, záhy v roce 2016 na Orlíku. Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové se instalovaly obecně tam, kde je nejhustší lodní provoz. Později se objevily na Brněnské přehradě, vranovské a dalešické.
Loni jedenáct nehod
Řidiči motorových lodí překračují zákon jen v jednom z deseti případů. Potvrdila to Klára Němcová, podle níž loni její úřad řešil na 365 přestupků. „Týkaly se ale i nevybavení plavidel povinnými listinami a výbavy,“ dodala.
V roce 2016 evidovala Státní plavební správa dvacet lodních nehod. Loni jich bylo nepoměrně méně – jedenáct. „Domnívám se, že tato opatření (instalace bójí, pozn. red.) přispěla ke snížení nehodovosti,“ doplnila Klára Němcová.
Vážná nehoda se odehraje jednou za rok
Vážné nehody na vodních plochách se odehrají zhruba jednou ročně. Jednou z nejhorších byla například tragická událost v roce 2015. Policejní člun na přehradě Jesenice přejel plavce. Muž, který jej řídil, podle soudu nepřizpůsobil jízdu podmínkám na vodě a počasí.
Předloňská nehoda z orlické přehrady, při níž zemřela osmnáctiletá dívka plavící se na loďce, pak nastolila otázku bezpečnosti na vodních plochách. V reakci na srážku pramice se skútrem vzniklo kvůli ochraně plavců ve vodních nádržích Orlík a Slapy prvních 16 ploch vymezených pro koupání.
Loni pak na přehradě Dalešice narazila výletní loď do zakotveného motorového člunu se čtyřmi lidmi. Nikdo nebyl zraněn. Třiašedesátiletý kapitán lodi člun z dosud nezjištěných příčin přehlédl, uvedla policie.
