Olešnice/Brno - Olešnice čte dětem - to je název nové akce jihomoravského města Olešnice, které se nákupem knih rozhodlo podpořit čtenářské schopnosti místních dětí. Datum si nevybrali náhodou, březen je totiž už od padesátých let Měsícem knihy. Například Brno pro milovníky knížek připravilo speciální čtenářskou tramvaj.
Zastupitelstvo ze svého rozpočtu vyčlenilo sto tisíc korun na nákup tří set nových knih pro děti a mládež, které nabídne tamní městská knihovna. Škola zase získala nové čítanky a další dětské tituly pro děti na prvním stupni. Vedení Olešnice si od akce slibuje větší čtenářský zájem nejmenších. „V čítankách jsou úryvky různých textů, ale málokteré dítě bez vedení dospěje k tomu, aby přečetlo jednu nebo dvě knihy od začátku do konce,“ uvedl starosta Olešnice Zdeněk (nez.).
I zde se ale najde výjimka potvrzující pravidlo. Městská knihovna v Olešnici dnes zároveň odměnila největší čtenáře loňského roku. „Byl jsem druhý v soutěži Čtenář roku v kategorii kluků. Měl jsem nejvíc vypůjčených knížek – devadesát jedna,“ pochlubil se Jan Nechuta. Zároveň přiznal, že nejvíce jej baví knihy o přírodě a chovatelství.
Brno připravilo speciální čtenářskou tramvaj
Ani Brno nezůstalo s podporou března, Měsíce knihy a čtenářů, pozadu. Knihovna Jiřího Mahena dnes ve spolupráci s dopravním podnikem pokřtila speciální čtenářskou tramvaj. Tato zelená tramvaj, která bude Brno brázdit po kolejích linky 9, nabídne informace o knihovně, tipy na aktuální knižní novinky a cestující tu budou mít i možnost přečíst si vybrané úryvky z populárních publikací. Pokud se cestující ve čtenářské tramvaji skutečně do knih začtou, speciální knižní revizor je obdaruje malým dárkem, například záložkou.
V tramvaji čtenářů mohou zájemci odevzdat také knihy, které již nechtějí. Mahenova knihovna se nechala inspirovat Městskou knihovnou v Praze, kde podobný odběr knih funguje už delší dobu. Knihovna má zájem především o mladší tituly čtivých žánrů, jako jsou detektivky, romány pro ženy, fantasy nebo horory. Nechtěné knížky mohou jejich majitelé odevzdat nejen ve čtenářské tramvaji, ale i přímo v sídle Mahenovy knihovny na Kobližné.
Měsíc knihy bojuje s Měsícem internetu
Březen je jako Měsíc knihy vnímán už od roku 1955, kdy se komunistické vedení snažilo o masovou propagaci čtiva. Tzv. Týdny knihy ale probíhaly už za první republiky, kdy je podporoval Svaz knihkupců a nakladatelů. Paradoxně roku 1998 byl březen vyhlášen zároveň i Měsícem internetu, který knihám přetáhl značnou část čtenářů.
Lidé už si knihy příliš nekupují. Maximálně v antikvariátech
„Počet lidí, kteří kupují knihy, se snižuje. Poslední dva roky klesl i počet vydaných knížek, asi o patnáct procent,“ upozornil Jiří Trávníček, odborník z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Zároveň ale dodal, že trh knih je přesycen a knižní průmysl už částečně „hubí“ sám sebe.
„Docela špatně je na tom současná česká beletrie s výjimkou hvězd jako Viewegh nebo eventuálně Tučková. Dobře se pak prodává věcná literatura, například historické knížky. A kuchařky se taky prodávají pořád,“ vypočítává Trávníček. Podle jeho slov se pouze psaním dokážou v rámci republiky uživit tři, maximálně čtyři autoři.
Stále častěji si pro nové čtivo chodí lidé do antikvariátů. Roste také obliba sezónních výprodejů knih nebo fenoménu levných titulů v brožované vazbě. „Mnoho lidí si na knížku počká tři měsíce nebo půl roku a koupí si ji potom,“ dodal Trávníček.
Hranice pro bestseller je u nás deset tisíc výtisků
O náročném povolání spisovatele ví své také populární autorka Kateřina Tučková, která se proslavila především tituly Žítkovské bohyně a Vyhnání Gerty Schnirch. „Už několik let jezdím se svými knížkami po městských knihovnách a literárních festivalech. V obou případech jsem se setkávala s rozdílnými reakcemi,“ zavzpomínala Tučková.
Za hranici pomyslného bestselleru se dá považovat prodání deseti tisíc výtisků. Autor má pak možnost následující rok z příjmů žít. Musí být ale schopen vyprodukovat dostatek knih i v budoucnu. „Já na knihách pracuji minimálně tři roky, protože se zabývám historickými tématy, takže musím dělat velké rešerše a mluvit s pamětníky, a to psaní trvá déle,“ řekla Tučková, která by tak musela prodat alespoň třicet tisíc výtisků.
