Praha - Někteří Pražané mají možná ještě v živé paměti turnikety, které z metra zmizely v polovině 80. let. Vyzkouší si je ale možná i další cestující. Dopravní podnik hlavního města Prahy zpracovává expertní studii, která má ukázat výhody a nevýhody znovuzavedení turniketového systému. Rozhodnutí by mělo padnout na začátku druhého čtvrtletí příštího roku. Ve světě cestují uzavřeným metrem například v Paříži, New Yorku nebo ve Varšavě.
„Musím říct, že pro nás to v tomto případě bude spíš rozhodování ekonomické,“ řekl radní Radovan Šteiner. Studie by měla vyčíslit stavební i provozní náklady, tedy elektřinu, materiál i mzdy zaměstnanců. Turnikety by totiž v případě jejich zavedení měly být hlídány.
Město očekává také odhad, o kolik by uzavření metra mohlo zvýšit příjmy dopravního podniku při vyšším výběru jízdného. Další otázkou je to, zda je vůbec reálné instalovat tento systém v hodně zatížených stanicích metra. Pro případné zavedení turniketů je podle Šteinera zásadní také požární bezpečnost.
Studii by měl mít dopravní podnik v ruce do konce prvního čtvrtletí příštího roku. „Začátek druhého kvartálu bychom mohli být schopni udělat nějaké rozhodnutí. Je to model natolik stavebně a investičně komplikovaný, že podle mého názoru nebudeme schopni tuto instalační část zahájit dřív než v roce 2009 nebo 2010,“ řekl ředitel podniku Martin Dvořák.
Příští rok tedy podnik čeká počítání a případně shánění peněz a příprava projektové dokumentace. „Samozřejmě, jak poroste cena jízdného, pokud poroste, ale já pevně doufám, že ano, tak bude logicky růst snaha jezdit načerno. A myslíme si, že se nám podaří zvýšit výtěžnost právě použitím turniketů a přesunout kapacity revizorů do autobusů a tramvají,“ dodal.
„Myslím si, že by to přineslo ekonomický přínos v podobě snížení počtu neplatících cestujících. Nicméně si myslím, že dopravní podnik má teď dobrý model, který eliminuje tuto množinu, a to je teď i využití mobilů k platbě jízdného,“ řekl ČTK děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
Podle člena dopravního výboru pražského zastupitelstva Jiřího Witzanyho (SNK ED) je zavedení turniketů zbytečný náklad v situaci, kdy dopravní podnik tvrdí, že hledá úspory. „Obávám se, že je to taženo zejména snahou najít uplatnění pro čipovou kartu, což je projekt, který spotřebovává zbytečné miliony z rozpočtu hlavního města,“ řekl Witzany. Karta Opencard, kterou nyní mohou Pražané používat například místo čtenářského průkazu, by v budoucnu mohla podle magistrátu sloužit i jako tramvajenka. „V případě, že se zavedení turniketů ukáže ekonomicky efektivním, tak jsem pro jejich zavedení,“ uvedl naopak další člen výboru Karel Březina (ČSSD).
V Praze fungovaly turnikety od začátku provozu metra v polovině 70. let do konce září 1985. V Evropě jsou jimi vybavena například metro ve Varšavě nebo Paříži. Kontroloři do varšavského metra chodí pouze náhodou, nebo v případě, že mají informaci o černých pasažérech. Ti, aby se dostali přes vysoko umístěné turnikety, musejí vyvinout značnou mrštnost. Zachovat si nenápadnost mezi desetitisíci lidmi, kteří denně podzemní dráhu využívají, je ale téměř nemožné.
Turnikety pařížského uvolní vchod po označení vsunuté jízdenky, nebo po přečtení magnetické karty. Jízdy načerno neznemožňují úplně. Podle typu - jsou dva - je možné je přeskočit, nebo se nalepit na cestujícího před sebou. Turnikety neumožňují průjezd dětského kočárku a ne na všech stanicích je zvláštní širší branka, kterou ze své kukaně otevře zaměstnanec metra. Revizoři jsou vzácní. Pokuta za černou jízdu je na místě nejméně 20 eur (550 korun). V roce 2002 byl počet podvodníků odhadnut na 2,6 procenta.
Turnikety procházejí i obyvatelé New Yorku nebo Washingtonu. Pouze invalidé nebo cestující s většími zavazadly mohou s pomocí obsluhujícího personálu projít zvláštním vstupem. Každé město používá poněkud jiný systém, oběma je ale společné, že se dá jen těžko oklamat, protože jsou turnikety pod stálým dohledem pracovníků dopravního podniku. Jen k malým dětem, které už by asi měly platit běžné jízdné, jsou dozorčí tolerantnější a jejich podlézání turniketů zpravidla přehlédnou.
Metra v německým městech nebo ve Vídni turnikety vybavena nejsou. Systém německého metra (U-Bahn) nebo takzvané městské dráhy je většinou podobný jako v Praze, ovšem s tím rozdílem, že zakoupenou jízdenku stačí označit až na nástupišti nebo přímo ve voze při nastoupení jízdy, a nikoli například už před vstupem na eskalátory. Kontroly jízdenek se proto provádí až během jízdy.
U vchodů do stanic vídeňského metra jsou poměrně řídce rozmístěné sloupky se strojky na označování jízdenek. Žádné překážky v podobě turniketů, otočných křížů nebo jiných zábran tam nejsou, stejně jako nikde nejsou vzájemně oddělovány proudy nastupujících a vystupujících cestujících. Vedení dopravních podniků v rakouské metropoli k tomu uvádí, že vídeňské metro je budováno jako „otevřený dopravní systém“.
