Brno – Při rozšiřování rodinného domu v brněnských Obřanech vydala země lebku nosorožce. Odborníci zatím nevědí, jak stará přesně je, rozhodně ale jde minimálně o 25 tisíc let, možná i několikanásobně více. K přesnějšímu určení bude nutné zjistit, ke kterému nosorožčímu druhu zvíře patřilo.
Nosorožec pod Brnem vyčkával nejméně 25 tisíc let
Půlmetrovou lebku a také kolenní klouby, obratle a žebro nalezli majitelé obřanského domu, když ho rozšiřovali. Na podivný nález upozornili archeology, kteří z něj jsou nadšeni. Podle paleozooložky Miriam Nývltové Fišárkové přitom ještě není jasné, co to vlastně je. Lebka patřila nosorožci, mohlo však jít buď o nosorožce srstnatého, který ve střední Evropě žil asi před 25 tisíci lety, nebo o druh stephanorhinus kirchbergensis z doby před 150 tisíci lety. „Bude nutné srovnávat nalezené kosti s těmi, které již máme v muzeích. Kdy budeme vědět přesně, jakého nosorožce jsme našli, to nelze odhadnout,“ uvedla Miriam Nývltová Fišárková.
Podle archeologa Marka Lečbycha je kromě nálezu samotného podivuhodné, v jak dobrém stavu kosti jsou. Ležel totiž v místě, kudy kdysi tekla řeka. „V těchto případech se z kostí podaří zachránit obvykle jen úlomky, protože je zničily říční kameny. V tomto případě se tak nestalo, kostra byla zahrnuta říčním štěrkem,“ upozornil Marek Lečbych, který vede archeologický výzkum na místě nálezu.
Ačkoli půlmetrová lebka patřila nosorožci, je bez rohu. To je podle vědců obvyklé, rohy jsou z rohoviny, která není tak odolná zkáze jako kosti. Většinou proto u koster nosorožců chybí.