Kuks (Trutnovsko) – Unikátní krajinně-sochařský komplex v Novém lese u Kuksu, tzv. Betlém od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, získá autentický vzhled z doby svého vzniku před více než 270 lety – tedy alespoň ve virtuální podobě. Restaurátoři si vzali na pomoc nejmodernější techniku a s pomocí speciálního 3D skeneru na poškozených sochách počítačově vykreslí i nejmenší detaily původní formy. Autentické 3D modely poté pomohou k záchraně národní kulturní památky.
Unikátní 3D skener získala kamenosochařská škola v Hořicích, která se pustila do zdlouhavého skenování soch. Projektované paprsky přesně snímají povrch a dokážou odhadnout původní stav poničeného kamene. „Dají se s tím skenovat všelijaké věci - od mince až po letadlo,“ uvedl technik Jiří Bukvald.
Vlhkost i mechový porost zanechaly na cenných sochách patrné stopy a bez pečlivého zásahu by soubor soch v lesích nedaleko Kuksu za pár let definitivně zanikl. „Stav kamene, především hlavního reliéfu, je postupem času degradován především vlivem mechů, lišejníků a solí,“ dodal kastelán barokního areálu v Kuksu Libor Švec.
- Braunova socha poustevníka v Novém lese u Kuksu autor: Hana Kalvachová, zdroj: Isifa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3518/351788.jpg
- Barokní Braunův betlém poblíž Kuksu zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3518/351791.jpg
- Barokní Braunův betlém poblíž Kuksu zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3518/351790.jpg
- Braunův betlém zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3091/309056.jpg
Díky prostorovému skenování teď může Betlém aspoň v počítači znovu ožít tak, jak vypadal kolem roku 1730. Neocenitelná je tato technologie hlavně pro památkáře. Aniž by se soch jakkoliv fyzicky dotkli, dokážou vytvořit věrný model původního stavu a získat tak přesnou předlohu pro pozdější restaurování. „Využíváme to i proto, abychom mohli poškozené či chybějící části hodnověrně doopravit,“ zmínil Bukvald.
Využitím unikátní metody ale práce na záchraně památky teprve začínají. Už začátkem května sem přijde tým restaurátorů z Litomyšle a bude vymýšlet nejvhodnější způsob, jak šetrně sochy očistit.
Betlém je ukázka světového sochařství, shodují se odborníci
Kolem roku 1715 začal barokní sochař Matyáš Bernard Braun pracovat na svém unikátním projektu. Ostrými řezy otesal v lese zvaném Betlém skálu, která tam stávala od nepaměti. Výsledek dochází až na hranice možností plastiky. „Jde opravdu o školu sochařství,“ shodují se odborníci. „Vedle něj je Michelangelo učiněný hasič,“ rozplývali se nad stavbou i slavní francouzští umělci Tristan Tzara a Fernand Léger.
Biblické výjevy vytesal Braun do přírodních skal a balvanů na konkrétní objednávku. Hrabě František Antonín Špork chtěl mít v lese nedaleko svého zámku a hospitalu místo pro ztišení, modlitby a přemýšlení nad náboženskou nápravou. O jedinečný areál v blízkosti Kuksu můžeme ale brzy přijít. I když je Betlém od roku 2001 národní kulturní památkou, stát nemá na jeho opravu a údržbu peníze.
Za téměř tři sta let existence se betlém dočkal jen dvou krátkých období, kdy někdo o sochy pravidelně pečoval. Nejrozumnějším přístupem byl asi ten sochaře Josefa Wagnera. Na toho působil betlém tak silně, že si zde postavil srub a prakticky každý rok vzal kbelík a jemný kartáč a sochy očistil. To bylo ale před sto padesáti lety. Od té doby se stav Betlému razantně zhoršil.
