Brno – Případ špachtle, kterou zdravotníci z Nemocnice Ivančice zapomněli při operaci v břiše pacientky, není u konce. Krajský soud v Brně zrušil původní rozsudek okresního soudu Brno-venkov. Ten uznal vinnými ze zanedbání povinnosti sterilizační sestru a staniční sestru, naopak osvobodil primáře a instrumentářku. Podle krajského soudu však byl rozsudek předčasný a je třeba doplnit dokazování a vyslechnout další svědky. Nešťastná operace proběhla na podzim 2009, v břiše pacientky Zdeňky Kopečkové zůstal třiceticentimetrový operační nástroj. Žena si záhy začala stěžovat na velké bolesti, nemocnice navíc věděla, že jí chybí jeden nástroj. Přesto lékaři s další operací váhali a špachtli vyjmuli až po pěti měsících.
Na špachtli se nepřišlo - selhala kontrola
Protože se trestní případ vrátí k soudu nižší instance, primář i tři zdravotní sestry budou muset opět hájit své konání – nejenom samotné opomenutí při operaci, ale především následné váhání. Po devíti dnech se při jiné operaci přišlo na to, že nástroj chybí, a odpovědná sestra to ohlásila své nadřízené. Ta situaci řešila se sterilizační sestrou a společně došly k názoru, že se špachtle musela po operaci omylem vyhodit.
„Nebyly seznamy nástrojů, neustále se dělaly změny. Měla jsem spočítaná dvě síta, ale v průběhu velice komplikované operace bylo doneseno třetí síto a já neměla čas nástroje spočítat,“ uvedla dnes u odvolacího soudu instrumentářka Dana Staňková. V nemocnici tak selhaly všechny kontrolní mechanismy, které mají podobným případům zabránit.
Na chybu lékaři nepřišli, ačkoli si pacientka stěžovala na velké bolesti. Když však několikrát žádala o rentgenové vyšetření, bylo jí prý řečeno, že není potřeba nechat se zbytečně ozařovat. „Když mě primář viděl, tak mi říkal - paní Kopečková, já když vás vidím, tak jsem z vás už hotový. Bránila jsem se, že nejsem žádný hypochondr,“ odvyprávěla svůj příběh Zdenka Kopečková. Doktoři jí pouze poradili, ať si vezme ibalgin.
Když zdravotníci zjistili, co učinili, snažili se vše utajit. Ženě nabízeli mimosoudní odškodnění. Ta to však odmítla a zamířila k soudu.
Odborný termín pro nástroj, který v těle pacientky zůstal, je ekartér. Operatéři si pomocí něho vytvářejí v těle prostor pro chirurgický zákrok. Jde o vůbec největší nástroj, který lékařům pomáhá zpřehlednit operační pole.
Odškodnění projedná jiný soud
Žena, která téměř půl roku nosila v těle velký kus železa, se z nepříjemné zkušenosti dodnes nevzpamatovala. „Mám kvůli tomu do dnešního dne obrovské psychické problémy. Jsem stále pod medikamenty. Ten zážitek se mi stále vrací. Kromě instrumentářky, která za mnou přišla s omluvou při jedné z mých hospitalizací, se mi nikdo z nemocnice neomluvil. Pan primář mi zavolal jen proto, aby mi řekl, že mi pěkně děkuje za publicitu celého případu,“ vypověděla už dříve u soudu poškozená pacientka Zdeňka Kopečková.
Obžalovaný primář Aleš Soukal, který poškozenou pacientku Zdeňku Kopečkovou operoval, vypovídal u soudu v únoru. „Za operaci mám zodpovědnost, ale v mnoha ohledech jen organizační a formální. Nemůžu jít počítat nástroje. Ten nástroj někomu vyklouzl. Nenahmatal jsem ho, protože je kluzký,“ bránil se u soudu Soukal.
Vedle trestu pro zdravotníky by chtěla Zdeňka Kopečková také odškodnění. Tím se ale nebude zabývat trestní soud, nýbrž jiné občanskopravní řízení. Znalec uznal, že by měla být nadstandardně odškodněna. Pacientka by mohla získat odškodné až 700 tisíc korun.
Po odhalení případu zavedla ivančická nemocnice další pojistky, které mají zabránit jeho opakování. Existují jmenné seznamy nástrojů, před operací se navíc pořizuje fotodokumentace síta, podle které mohou instrumentářky počty zpětně zkontrolovat.
„Nebyly seznamy nástrojů, neustále se dělaly změny. Měla jsem spočítaná dvě síta, ale v průběhu velice komplikované operace bylo doneseno třetí síto a já neměla čas nástroje spočítat.“
