Na úpatí Svatého kopečku v Mikulově přibylo odpočinkové místo - zrekultivovaný panonský háj. Palouk, který město po vzoru Jeruzaléma nazvalo Getsemanskou zahradou, nabízí výhledy na Mikulov i vzácné stepní rostliny. Na Svatém kopečku nedávno skončila také rekonstrukce nejstarší křížové cesty ve střední Evropě.
Getsemanská zahrada doplnila biblický příběh na Svatém kopečku
„Největší hodnotou vegetační obnovy je vysazení všech druhů rostlin, které zde původně rostly, a které nadále rostou výše na Svatém kopečku. To znamená, že jsme se vysadili jak stromy, tak keře, byliny i traviny,“ vysvětlila botanička Milada Rigasová. Mezi nejvýznamnější druhy stromů, které tam byly vysazeny, patří duby šípáky. „Jsou takovým indikátorem teplomilným dubových lesů, které dříve pokrývaly celou mikulovskou pahorkatinu,“ pokračovala botanička. Ty se dodnes zachovaly jen na několika místech. Mezi ně patří právě i Svatý kopeček.
Mikulov a jeho okolí je součástí oblasti, které se nazývá Panonie. Pro ni je typické mimořádně suché a teplé klima. „To s sebou právě přináší tyto rostliny, které sem přišly během svého několik milionů let dlouhého vývoje od jihu a jihovýchodu. A vytěsnily v teplomilných panonských doubravách většinu druhé, které jsou běžné v okolí, kam už nezasahuje ta Panonie“ řekla Rigasová.
Pro vegetaci na úpatí Svatého kopečku je podle ní typické, že je přes léto úplně suchá. „Je to typický výběžek panonské krajiny. Vždy v červenci, srpnu uschne a vypadá, že už se nikdy nevzpamatuje, ale podzimní deště ji znovu nastartují,“ potvrdil starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS). V této lokalitě se tak vyskytují jedinečná společenstva rostlin, jako jsou netřesky výběžkaté, kosatec nízký, mateřídouška a další. Ty jsou doprovázeny různými druhy zvonků, třemdavou bílou, hlaváčkem jarním a koniklecem velkokvětým.
Otevření Getsemanské zahrady (zdroj: ČT24)
Getsemanská zahrada jako místo rozjímání
„Je to kus zachráněné přírody, nicméně je to nádherná vyhlídka. Právě ty pohledy do krajiny, pohledy na panoramata jsou velice vzácné,“ popsal Getsemanskou zahradu starosta. Podle něj má toto místo i duchovní rozměr. „Máme tu křížovou cestu, severně od Alp je to určitě nejvzácnější křížová cesta. Máme tu Olivetskou horu, pod ní Getsemanskou zahradu a nahoře ještě kapli Božího hrobu. Takže ten biblický příběh od zajetí Ježíše až po jeho uložení do hrobu je tu kompletní a zahradu bude sloužit i k rozjímání,“ vysvětlil Koštial.
Nyní má tak zahrada připomínat místo, na které se uchýlil Ježíš po poslední večeři. V minulosti ale bylo spíše smetištěm. „Bylo to tu zarostlé, na první pohled takovým nesourodým lesem. A poté, co jsme to vykáceli a vyklidili, tak se objevilo ještě to, co bylo na zemi. Vyvezlo se odsud zhruba šest vleček různého odpadu,“ popsal začátek obnovy parku ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral. Náročný byl nejen úklid. „Těžké to bylo z toho důvodu, že jsme se ze začátku, my jako realizátoři, nesetkali s přílišným pochopením nejbližších, kteří sem chodili na vycházky, na venčení psů,“ vysvětlil Vybíral. Nyní už podle něj každý návštěvník ocení to, že se tu nachází několik laviček, ze kterých může pozorovat panoramata a postupně zarůstající okolní krajinu. Potvrzují to rostoucí počty návštěvníků. I kvůli tomu Mikulov hledá správce a průvodce celé oblasti.