Hradec Králové - Nový rok už se naplno rozběhl, kronikáře teď ale nejvíc zaměstnává ještě ten loňský. Mají jen pár týdnů na to, aby zapsali všechny důležité události. Co nakonec v obecních kronikách bude a nebude, o tom ale rozhodnou politici. Zásahy do psané historie při tom nejsou nijak výjimečné.
Jan Jakl vede městskou kroniku Hradce Králové už 25 let. Za tu dobu se setkal s nejrůznějšími zásahy do záznamů. Současní politici ale podle něj škrtají méně a spíše zápisy doplňují. Každý rok tak do kroniky přibude 120 stránek. „Text schvaluje rada, členové rady se k němu vyjadřují, většinou jsou to připomínky jenom drobné,“ říká kronikář.
V minulosti nebylo škrtání v historických záznamech ale ničím výjimečným. Například v nedalekých Svinarech - 21. dubna 1895 zde vypukl požár. V troskách našli místní ohořelou mrtvolu. Část zápisu ale chybí. Co přesně se tu stalo, že to letopisecké komisi tolik vadilo, to už dnes pravděpodobně nikdo nezjistí.
Archiváři a badatelé jsou na podobné zásahy zvyklí. Vedení měst a vesnic mají totiž ze zákona možnost historii měnit. „Kroniky jsou oficiózní, rozhoduje o nich obec, ona je platí. A historici jsou školeni na to, aby se s tím dokázali vypořádat,“ vysvětluje ředitel královéhradeckého archivu Radek Pokorný. Podle něj ale zápisy nemusí ovlivňovat jen radnice, ale třeba také občané, kteří mohou oficiálně vznést námitky proti zápisu nebo požadovat změny.
A tak spíš než objektivní historický pramen, slouží některé starší kroniky jako dobrá inspirace třeba divadelníkům. Několikrát je využil i držitel ceny Thálie Josef Krofta. „Dělal jsem představení o Aloisi Beerovi, což byl kronikář, a ten materiál je půvabný. Jen bych si přál, abychom tady také my zanechali něco tak půvabného,“ usmívá se Krofta.
Ze zákona musí vést kroniku každá obec v Česku. Protože ale nehrozí žádný postih, řada jich to nedělá. Podle archivářů ale móda kronik znovu přichází.
